Od poloviny sedmého století se islám stává nebezpečím pro křesťany. V roce 711 desetiticícové vojsko severoafrických muslimů (Arabů a Berberů), často označovaných jako Mauři, překročilo Gibraltarskou úžinu a během několika let si Mauři podrobili takřka celý Iberský poloostrov, kde se stali na několik století dominantní silou. Vzniklo maurské Španělsko – "Al-Andalus", které výrazně ovlivnilo osudy Španělska a jejích obyvatel.

Muslimská rozpínavost směřovala na východ a Mauři začali obsazovat středomořské pobřeží tehdejší Galie. V říjnu roku 732 se jim u Tours (blízko Poitiers) do cesty postavilo vojsko Franské říše vedené majordonem Karlem Martelem a porazilo armádu Umajjovců emíra Abd ar-Rahmána.

Reconquista, znovudobytí Pyrenejského ostrova křesťany, de facto začala již roku 722, kdy Vizigóti zvítězili nad Maury v bitvě u Covadongy, což umožnilo vznik křesťanského státu Asturias na severu Španělska. Odtud se potom křesťané téměř 800 let snažili získat ztracená území, až se jim to po řadě bitev (v roce 1236 byla dobyta Córdoba, v roce 1248 padla Sevilla) podařilo roku 1492, kdy byla dobyta Granada a Muslimové byli vyhnáni ze země.

Na druhém konci Evropy, po pádu Západořímské říše, se centrem křesťanství a vzdělanosti na mnoho staletí stala Východořímská říše (později zvaná Byzantská říše), která měla centrum v Konstantinopoli (Cařihradu, od roku 1930 Istanbulu), kde vládly řecké dynastie. Byzantská říše téměř 1000 let bojovala se svými východními sousedy o území i nadvládu nad Středozemním mořem, ale 12. dubna 1453 byla Konstantinopol dobyta Osmanskými Turky. Byzantská říše tak difinitivně zanikla.

Křesťanské kostely byly přeměněny na mešity a křesťané byli vyhnáni či prodáni do otroctví. Konstantinopol se stala centrem Osmanské říše, která začala ohrožovat své sousedy a prováděla islamizaci dobytých území. Roku 1522 Turci dobyli ostrov Rhodos. Ve stejném roce byl dobyt srbský Bělehrad. Osmanští Turci postupně obsadili celý Balkánský poloostrov a roku 1526 porazili v bitvě u Moháče křesťanské vojsko, kde padl český a uherský král Ludvík Jagellonský. Cesta do centra Evropy tak byla otevřena.