Je to už víc než půlstoletí, ale ten obraz je živý a v českých dějinách 20. století je nepřehlédnutelný i když tragický. Nejvyšší oběť Jana Palacha a dalších je mementem. Nechme stranou nejrůznější otázky, snad jenom jednu ne: Proč ani tento "hořící keř" nepohnul s naším národem, aby neupadl do totální demoralizace normalizace. Našly se výjimky. I takzvané Palachovy týdny a hrstky statečných přispěly k pádu říše zla a návratu demokracie. Díky za to.