Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

už tady zazněla celá řada argumentů, kdo a jak bude hlasovat pro vládu či proti vládě, či jaký zaujme postoj. Proč budu hlasovat já pro nedůvěru vládě České republiky? Ze stejných důvodů, jako jsem ji nepodpořil při hlasování o důvěře v červenci tohoto roku. Je to vláda, která se opírá o podporu KSČM, ať už to paktování nazýváme jakkoliv, a má ve svém čele trestně stíhaného premiéra. Tyhle dva důvody mi bohatě stačí. Vím, existují i opoziční strany, resp. hnutí, totiž SPD, ať jsem konkrétní, kterým právě tyto důvody vůbec nevadí.

Nechystám se tady tepat vládu jako celek. Vládne zatím relativně krátce a světová hospodářská situace jí spíše hraje do karet. Dovedu si navíc i z opozice vážit toho, co se pro občany této země povedlo. Ale prosím trochu pokory a sebekritiky, pane nepřítomný premiére. Nemám pocit, že by se například dramaticky pozitivně změnila situace na našich dálnicích, učitelé čekali navýšení mzdy o 20 % už dříve, budou mít o 15 % až od Nového roku, a tak bych mohl pokračovat, abychom byli spravedliví.

Ale opusťme hospodářství. Nedávno jsme měli 17. listopad, příští rok to bude 30 let od sametové revoluce, a naplňují se její ideály? Určitě si mnoho občanů myslelo, že k roku 2020 již budou komunisté na propadlišti dějin. Skutečnost je taková, že jsou nyní důležitým pilířem vlády, a to vlastně poprvé od revoluce. Pan premiér si stěžuje na novináře. Já sám opravdu nemusím některé typy novinářského vyzvídání, zejména s pomocí skryté kamery a podobnými způsoby, ale buďme objektivní. Když si stěžujeme, tak bychom měli být přísní na všechny strany. A já jsem si úplně náhodou včera večer všiml duelu, myslím, že byl opakovaný, na Televizi Barrandov; věřím, že se to panu premiérovi líbilo, mně by se to také líbilo, taková novinářská zpověď v televizi nebo v jakémkoliv médiu, protože přístup toho duelanta, nenapadají mě adekvátnější výrazy než blížící se slovům, jako je řitní alpinismus.