Vážené dámy, vážení pánové, rád bych poděkoval za pozvání na tuto akci. Jak víte, nejsem velký řečník a nejsem ani přítelem velkých vzletných projevů.

Lidé, kteří v této zemi žili před 17. listopadem, snili hodně. Snili o svobodě, o možnosti žít si svůj život podle sebe, uskutečňovat své plány a mít opravdovou zodpovědnost za své životy. Snili o tom, že budou plní elánu a optimismu a budou spokojeně a šťastně žít.

To, že se tak nakonec před dvaceti pěti lety stalo a naše země začala být svobodná, je největší událostí naší novodobé historie. Právě proto si dvacet pět let svobody zaslouží nejenom oslavu, ale i nesmírné poděkovaní všem, kteří k tomu pomohli.

Dnes se rodí už druhá generace lidí, kteří dobu nesvobody nezažili, pro které bude představa nerozhodovat o svém životě už snad jenom kapitolou v učebnici historie. Žijí teď a tady, ve svobodné době a mají takové možnosti, o kterých jsme my starší jenom snili nebo si je ani nedovedli představit.

Je ale důležité, aby si i nové generace uvědomovaly odkaz přelomových událostí listopadu 1989. Je to odkaz, který platí dnes stejně jako před dvaceti pěti lety a bude platit i když dnešní děti dorostou.