Ministr Babiš: Mýty a fakta o biopalivech

22.05.2015 11:11

Protože se o biopalivech (především díky jednomu poslanci, který si na tomto tématu staví další politickou kariéru) opět objevila řada výmyslů a lží, chtěl bych zde některé nejčastější mýty rozptýlit.

Ministr Babiš: Mýty a fakta o biopalivech
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš

Podobný materiál už jsem na blog dával v roce 2012, tedy v roce, kdy Kalouskova vláda schvalovala koncepci pro podporu biopaliv od roku 2015 (dnes o tom ale Miroslav Kalousek neví...).

Mýtus: EU končí s biopalivy

Poslední zásadní hlasování Evropského parlamentu (Q1/2015), navazující na hlasování Rady EU v září 2014 potvrdilo cíl 10% náhrady energie v dopravě v EU do roku 2020 a současně limitovalo užití biopaliv z potravinářské biomasy z tohoto celkového cíle na úrovni 70 %, tj. 7 % náhrady energie v dopravě. I tento limit bude v ČR znamenat jejich další nárůst o cca 25 %.

Mýtus: Andrej Babiš si vymyslel biopaliva a povinné přimíchávání

První evropská směrnice o přimíchávání biopaliv do pohonných hmot vznikla v roce 2003 a připravovala se 5 let, tedy od roku 1998. Cílem EU je 10 % podíl biopaliv do r. 2020 a na základě posledního vývoje je jasné, že se tento cíl nemění.

Mýtus: Když se neschválí novela zákona o spotřebních daních, biopaliva v ČR úplně skončí

Opět nepravda. V souladu s evropskou legislativou a se zákonem o ochraně ovzduší se budou biopaliva přimíchávat dále, ale pouze v rámci povinného přimíchávání. Velikost trhu biopaliv zůstane v ČR prakticky nezměněna, jen dojde ke zdražení pohonných hmot pro všechny motoristy. V budoucnu však bude muset dojít nárůstu této povinnosti.

Mýtus: Když se neschválí novela zákona o spotřebních daních, tuzemským výrobcům skončí miliardový byznys

Biopaliva se budou přimíchávat, tedy i vyrábět dál. Navíc i v případě, že by nebyla poptávka na českém trhu, čeští výrobci mohou a budou vyvážet - jako už nyní vyváží - cca 30 % svojí produkce.

Mýtus: Nová legislativa zvyšuje podporu pro biopaliva

Naopak. Navržený druhý víceletý program podstatně zpřísňuje podmínky pro používání biopaliv – ruší nulovou spotřební daň u 100% biopaliv a zavádí nově sazbu spotřební daně až cca 2  Kč/litr, zvyšuje sazbu spotřební daně u směsných biopaliv (SMN 30, E 85) a zároveň omezuje zatím neomezené započítávání vysokoprocentních biopaliv do zákonné normy povinného přimíchávání.

Mýtus: Agrofert napsal a proloboval novelu zákona o spotřebních daních, která prodlužuje podporu biopaliv

Není to pravda. Současný druhý víceletý program se na ministerstvu zemědělství připravoval již od roku 2013 a do vlády šel bez pozornosti médií v srpnu 2014. Vzhledem k tomu, že jde o daňový zákon, mělo ho předkládat Ministerstvo financí, avšak kvůli ohlášenému střetu zájmů Andreje Babiše ho předkládalo ministerstvo zemědělství. Když nebude přijata novela zákona o spotřebních daních podle nově navržených podmínek, tak daňová podpora pravděpodobně skončí 1. 7. 2015. Biosložky se do paliv budou přimíchávat dál do úrovně povinného přimíchávání, pouze to povede ke zdražení pohonných hmot.

Mýtus: Víceletý program podpory biopaliv neměl pokračovat

Není to pravda. Již při schvalování prvního programu v letech 2008/2009 bylo jasné, že se bude opakovat, protože program podpory bylo možné notifikovat v EU pouze maximálně na 6 let, a bylo jasné, že potřeba vysokoprocentních biopaliv bude pro plnění povinnosti snižování emisí třeba i po roce 2016. 

Mýtus: Veškerá povinnost přimíchávat biopaliva se v ČR plní vysokoprocentními, tj. daňově podporovanými biopalivy

Není tomu tak. V roce 2014 se povinnost přimíchávat biopaliva plnila z přibližně 30 % vysokoprocentními biopalivy a ze 70 % nízkoprocentními.

Mýtus: V okolních státech nikdo biopaliva nepodporuje

V ČR je podpora biopaliv obecně nižší než v okolních státech, stejně jako aktuální objem přimíchávání. Například v Rakousku nebo na Slovensku je uplatněna nulová sazba spotřební daně i objem biopaliv v nízkoprocentních směsích, v ČR nikoli. V jiných státech, například Belgii nebo Francii, funguje nebo fungoval takzvaný kvótní systém, který prakticky podporoval pouze domácí producenty. V Polsku zase platí, že 70 % biosložek musí pocházet z domácích zemědělských surovin.

Mýtus: Potřebu biopaliv v ČR plní pouze domácí výrobci

Není tomu tak, asi 35 % spotřeby se do ČR dováží, stejně tak se část tuzemské výroby musí vyvézt.

Mýtus: Víceletý program, schválený v roce 2009, byl přísnější

Není tomu tak. Původní program vůbec nelimitoval započítávání vysokoprocentních biopaliv proti povinnému přimíchávání, čímž povoloval čerpání podpory bez omezení. Teoreticky bylo možné veškerou povinnost splnit podporovanými biopalivy, což by mělo enormní dopad do rozpočtu. Díky nulové spotřební dani nebyla některá biopaliva pod dostatečnou kontrolou celní správy. To vše projednávaný nový program napravuje.

Mýtus: Po roce 2020 biopaliva skončí

Je jisté, že v období 2020 – 2030 bude pokračovat masivní snaha nejen EU, ale i dalších kontinentů o snížení emisí CO2, a to nejen v dopravě. Zde bude jistě předmětem diskuse určit procentuální podíl první a druhé generace biopaliv. S ohledem na vysokou míru úspory CO2 budou česká biopaliva první generace na trhu i nadále po roce 2020, protože jejich příspěvek k plnění tohoto cíle je velký.

Mýtus: Biopaliva první generace škodí přírodě a nepřinášejí snížení emisí CO2

Není to pravda. Všechna biopaliva první generace vyráběná v ČR mají nezávislým mezinárodním auditem prokázanou úsporu emisí větší o 50 % a více oproti fosilním palivům. Někteří výrobci dosahují úrovně úspory i přes 65 %.

Mýtus: Zachrání nás biopaliva druhé generace

Výroba i suroviny budou  zřejmě dražší než u biopaliv první generace, přičemž jejich vyšší úspora emisí CO2 oproti první generaci bude minimální. Budou pak vyžadovat pravděpodobně dokonce vyšší míru daňové či jiné podpory než biopaliva první generace. V ČR to však bude znamenat podstatné omezení odbytu zemědělských komodit a nutnost jejich zvýšeného exportu, případně dovoz surovin pro jejich výrobu místo využití lokální zemědělské produkce.

Mýtus: Když se v ČR přestanou vyrábět biopaliva, přestane se pěstovat řepka

Nepřestane, a to s ohledem na vysokou poptávku v okolních zemích. Bude se pěstovat nadále, bude se však vyvážet a finální biopaliva se budou do ČR dovážet.

Mýtus: Řepka se používá jen na biopaliva

Naopak. Na biopaliva jde o něco méně než polovina řepky (47 %). V roce 2000 bylo 325 000 ha hektarů řepky, což je 9,2 % zemědělské půdy, v roce 2014 byla řepka oseta na 389 tis. ha, což je 11,1 % zemědělské půdy. V průměru za poslední roky jde 40 % na biopaliva, 27 % na výrobu potravin a 33 % na export.

Mýtus: Biopaliva se vyrábí jenom z řepky

Sice je řepkový methylester nejkvalitnější přísadou do motorové nafty, ale je možné estery vyrábět i z rostlinných olejů, jako jsou palmové nebo sójové, které se však v ČR ani EU nevyrábí. Současně se vyrábí bioetanol z kukuřice, cukrové řepy nebo pšenice či dalších škrobnatých nebo cukernatých surovin.

Mýtus: Biopaliva ubírají půdu pro potravinovou soběstačnost v ČR

I kdybychom chtěli stoprocentní potravinovou soběstačnost (cca 50 % potravin se do ČR dováží), tak by i tak bylo volných 720 tisíc ha orné půdy a 200 tisíc ha trvale travnatých ploch.

Mýtus: Řepka škodí polím

Naopak. Řepka je výhodná jako předplodina před obilninami a zvyšuje výnos obilovin o 300 až 400 kg/1 ha.

Mýtus: Celá řepka (nebo jiné zemědělské suroviny) se při výrobě spotřebují na biopaliva

Není tomu tak. Při výrobě biopaliv první generace se současně vyrábějí řepné šroty (nebo kukuřičné a lihovarské výpalky), které jsou významnou součástí krmných směsí pro hospodářská zvířata, a jsou tak přímo určené k využití v potravinářském sektoru. Pokud se tyto produkty nebudou vyrábět v tuzemsku, budou se místo nich dovážet sójové šroty zejména z Jižní Ameriky (kde se kvůli tomu kácí deštné pralesy).

Mýtus: Tuzemští výrobci mají monopol na dodávku biopaliv pro ČEPRO

Nemají. Nákup biopaliv probíhá formou veřejných zakázek, dodavatelé navíc každý měsíc znovu soutěží v cenových minitendrech. Přihlásit se může kdokoli. Navíc 35 % biopaliv se do ČR dováží. ČEPRO nemá povinnost nakupovat od tuzemských podniků a část biopaliv podle dostupných a veřejných informací dováželo a dováží z okolních států.

Mýtus: Česká legislativa záměrně blokuje další generace biopaliv

Není tomu tak. Již roky česká legislativa počítá i s dalšími generacemi biopaliv a mají již dnes stejnou možnost podpory jako první generace. V případě ukončení podpory vysokoprocentních biopaliv paradoxně i tato tzv. vyspělá biopaliva o tuto podporu přijdou.

Andrej Babiš

  • ANO 2011
  • Premiér v demisi
  • předseda vlády

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prezident Zeman: Dostali jste se na sedm procent především proto, že ve vašem čele nestála osobnost

14:50 Prezident Zeman: Dostali jste se na sedm procent především proto, že ve vašem čele nestála osobnost

Projev prezidenta republiky při 40. sjezdu ČSSD.