Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já myslím, že pan ministr Zaorálek vlastně už něco řekl, měl vyčerpávající projev, takže já to moc komentovat nebudu. Je zajímavé, že státy zjistily 1. ledna 2013, že je třeba hospodařit vyrovnaně. Já myslím, že každý živnostník a každá firma na světě to ví, protože pokud nebude hospodařit vyrovnaně, tak zbankrotuje. My jsme se kdysi učili, že státní riziko je 1000 %, ono se to časem mění.

Přistoupení k fiskálnímu paktu pro nás, řekl bych, je spíš záležitost nějakého signálu o změně evropské politiky naší koaliční vlády. Je to, nechci říci úplně formální záležitost, ale dostáváme se vlastně do pozice států, stejné pozice jako Švédsko, Maďarsko, Litva a Polsko. 

My navrhujeme - protože nechápu, proč předcházející vláda k tomu nepřistoupila, proč jsme v minulosti spíš podporovali zájmy Velké Británie a ne většiny států Evropské unie - abychom přistoupili k tomu paktu bez toho, abychom se samozřejmě zavázali k paragrafům 3 a 4, které se nás týkají v případě, že bychom vstoupili do eurozóny.

Osobně si myslím, že téma euro není téma pro Českou republiku. Česká republika nemá na to rozpočtové předpoklady, de facto není schopna plnit kritéria a euro se dneska spíš stává geopolitickou záležitostí než záležitostí pragmatickou, protože pokud bychom měli vstoupit do eurozóny, tak mi to trošku připomíná situaci před vstupem do Evropské unie, kdy členské státy od nás chtěly různé technologické vymoženosti, jako bezdotykové baterie a různé investice do technologií, o kterých jsme po vstupu zjistili, že je samy nemají.