V téhle věci ale já fakt nejsem ten, kdo má máslo na hlavě a kdo by měl být kritizován. Já se naopak snažím napravit chyby těch, kteří problém s OKD nebo tureckou elektrárnou způsobili. Páral si však z nějakého důvodu vzal na mušku mě. Jeho text ovšem obsahuje řadu výmyslů a zjevných nepravd. Posuďte sami na základě ověřitelných faktů, které v jeho článku bohužel chybí.

Po loňském vyhlášení insolvence OKD existovaly dvě možnosti dalšího vývoje – konkurz nebo reorganizace. Soud na návrh managementu a se souhlasem věřitelů a insolvenčního správce schválil cestu formou reorganizace. Podmínkou pro její úspěšné dokončení bylo a stále je vyšší uspokojení pohledávek věřitelů (včetně státu) než v případě konkurzu. Sotva by tedy bylo možné „uspokojit“ pohledávky věřitelů jednou korunou, jak se domnívá ministr Mládek a novinář Páral. Já jsem si těchto souvislostí vědom, a proto jsem nikdy převzetí OKD za korunu nenavrhoval! Pan Páral ale okázale ignoruje i další fakta, když o OKD doslova píše: „Stát jako největší věřitel a zároveň zachránce pracovních míst podpořil prodej podniku insolvenčním správcem.“ Stát není největším věřitelem OKD, jak mohl autor dohledat v insolvenčním rejstříku, kdyby si dal tu práci. Podnik neprodává insolvenční správce Lee Louda. Prodej realizuje management OKD a musí s ním souhlasit věřitelé. Páral volá po státních garancích útlumu těžby, ale stát nemá co garantovat. Na prodej OKD má minimální vliv, rozhodování o něm je v prvé řadě na managementu podniku a dále na souhlasu věřitelů a konečném rozhodnutí soudu.

Od začátku tvrdím, že jediný správný postup je vyčkat do konce února, tedy do uplynutí lhůty pro podávání nabídek ke koupi OKD. Zmatený výstřel do prázdna, který předvedl ministr Mládek, když v lednu navrhl, aby OKD za korunu převzal jím řízený státní podnik Diamo, může potenciální zájemce o koupi OKD jedině odradit. Seriózní novinář by se podivil, proč ministr průmyslu a obchodu, jenž má hájit zájmy státu, vydává vyjádření, kterými je naopak poškozuje.