Česká republika proto aktivovala zahraniční pomoc a s žádostí o součinnost s umístěním pacientů oslovila Německo, Švýcarsko a Polsko. Ministerstvo zdravotnictví na nepříznivou situaci reagovalo již dříve příkazem k pozastavení odkladné péče a také intenzivním využíváním Národního dispečinku lůžkové péče k transportů pacientů mezi kraji. I přesto se ale vlivem vysokého počtu nově pozitivně diagnostikovaných pacientů vyžadujících hospitalizaci dostaly nemocnice ve většině krajů za hranici svých maximálních kapacitních možností. Řada nemocnic proto není schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče.

K dnešnímu dni je v České republice volných 14 % lůžek na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačních oddělení, a to za cenu praktického pozastavení elektivní péče. Intenzivně probíhají také transporty pacientů mezi kraji, kdy Národní dispečinky lůžkové péče realizuje až desítky překladů denně. Pro posílení personálu se využívají také dobrovolníci Českého červeného kříže, studenti zdravotnických a lékařských oborů a také kapacity Armády ČR.

„I přes maximální možné navyšování lůžek, maximální využívání veškerého dostupného zdravotnického personálu a enormní snahu všech zdravotníků se nemocnice dostaly na samou hranici svých dostupných kapacit lůžkové intenzivní péče. Nemocnice v některých krajích své maximální kapacity již vyčerpaly a nejsou dále schopny bez pomoci jiných zařízení zajistit pacientům adekvátní péči, ani přijímat nové pacienty,“ popisuje situaci v nemocnicích ministr zdravotnictví Jan Blatný.