Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já budu také velmi stručný, byť bychom tady mohli mluvit hodiny a nepochybně ještě v dalších měsících, ale teď tady budeme mluvit hodiny. Protože tato kůrovcová kalamita, já jsem před několika měsíci použil to srovnání, které si novináři velmi rychle osvojili, že to je kůrovcová kalamita největší od dob Marie Terezie, ale to není pravda, ta je - tato kůrovcová kalamita - je největší v dějinách českých zemích. A teď nevím, jestli možná od Sámovy říše, v každém případě možná minimálně za tisíc let. Logicky. Protože před Marií Terezií nikdy nebylo v České republice tolik smrkových monokultur, nebo v Československu, nebo řekněme v českých zemích jako jich je teď. Takže na tento průšvih bylo zaděláno poměrně dlouho. Mě tam jenom mrzí jedna věc, že ti lidé, nebo někteří z těch lidí, kteří dneska tak aktivně vyzývají stát, aby činil a aby pomohl, a mají pravdu, protože to je celonárodní problém, není to jenom ekonomická katastrofa, je to i ekologická katastrofa, tak ti samí lidé v letech 2006, 2007, 2010 a dalších, když vědci - a máme tady spoustu velmi kvalitních lesníků a odborníků na lesní hospodářství, hovořili o tom, že nás čeká velký problém a že třeba Bavorsko se ve svých státních lesích už připravuje na ten problém, tak my jsme se tady tvářili, že se vůbec nic neděje a že se nás nic takového nemůže týkat. Takže to jenom na ten úvod. Proč to říkám? Protože je jasné, že nikdo z nás, ani z těch největších odborníků, nemůže vědět, co nakonec zabere. Zatím se vždycky ukázalo, že proti takové kůrovcové kalamitě si byla schopna pouze pomoct příroda sama, protože to je rozsah, který je katastrofický, a říkám znovu, daleko katastrofičtější než vůbec s tím, co má kdokoliv zkušenosti. K této novele Ministerstvo životního prostředí - s ní dalo souhlas - i v rámci tedy schválení prvního čtení právě z toho důvodu, o kterém jsem právě hovořil. Že i my bychom tam měli nějaké další komentáře, další připomínky, ale jsme přesvědčeni, že to je krok dobrým směrem. A nepochybně se budeme také chtít podílet na přípravě nebo řekněme na diskuzi, protože ta příprava - nějaký návrh už vznikl - toho opatření obecné povahy - z jednoduchého důvodu. Za prvé je tam potřeba udělat zvláštní režim, nebo jiný režim, odchylný režim u těch chráněných území, než v hospodářských lesích. To si myslím, že je zřejmé. A Ministerstvo zemědělství má zájem ten návrh opatření obecné povahy diskutovat s námi a také s vlastníky, protože paní kolegyně Oborná to dobře ví, je z Vysočiny, a jenom na Vysočině je zhruba 50 tisíc malých vlastníků lesa. Mnozí z nich jsou lidé, kteří - troufám si říct - nebo někteří z nich možná ani úplně přesně neví, kde ten les mají, a už vůbec neví, jak se o něj mají starat podle lesního zákona.

Těm všem je potřeba vyslat nějaký jasný signál a uvolnit jim ruce a skutečně do těch tzv. vylítaných souší už sterilních nemá dneska smysl ty kapacity, které máme, investovat.