Ministr Brabec: Na to nejsou ani knížky, ani zkušenosti

05.03.2020 15:38

Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 5. března 2020 o řešení kůrovcové kalamity, škod způsobených bekyní velkohlavou a přemnožením hraboše polního.

Ministr Brabec: Na to nejsou ani knížky, ani zkušenosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Richard Brabec, místopředseda vlády a ministr životního prostředí
reklama

Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Budu velmi stručný, protože za prvé drtivou většinu toho řekl pan ministr zemědělství a za druhé určitě ještě chci nechat prostor na další debatu. Chtěl bych jednu poznámku obecnou a jednu konkrétní.

Ta obecná poznámka se bude týkat spolupráce s Ministerstvem zemědělství, a já chci říct, že je dobrá. A to je odpověď na celou řadu ataků, kdy jsme někdy samozřejmě stavěni do kontrapunktu s Ministerstvem zemědělství. Chci říct, že to, co se momentálně děje s vodou a co se momentálně děje v našich lesích, je něco, co nás tak strašně přesahuje, že na to prostě nejsou ani knížky, ani zkušenosti. Jediné, co můžeme dělat, je spolupracovat, poslouchat vědce, poslouchat odborníky, neposlouchat nesmyslné rady těch, kteří nemají tu odpovědnost a je jim celkem - nechci říct - jedno, jak to dopadne, ale prostě chtějí tam něco testovat. Myslím, že máme tu velkou odpovědnost a připusťme si, a my jsme si to s panem ministrem Tomanem odzkoušeli třeba i na řešení tak konkrétní věci, na první pohled možná ne důležité, ale svým způsobem průlomové, a to je, zda a jaké stromy vlastně sázet, co vracet do krajiny. Bavíme se dneska o tom, co to je původní druh, co to je nepůvodní druh a co vlastně tady bude v lesích prosperovat. A připusťme si, že na to dneska nemá nikdo jednoznačnou odpověď. Mluvil o tom Petr Bendl. Je to o tom, že někde půjdeme tou cestou, kde nevíme úplně přesně, zda se za 5, 10, 20 let ukáže, že ta nová generace druhů, které dneska budeme sázet, je opravdu prosperující, ale musíme teď - možná i s rizikem - touto cestou jít, protože nechat tam holiny bez osázení není možné.

O tom, že to bude stát nesmírné finanční prostředky v řádech desítek a desítek miliard korun, a za tu dlouhou dobu určitě třeba i stovek miliard korun, a že tady stát musí pomoci i těm drobným vlastníkům, je jasné, protože jinak by tady zůstaly stovky tisíc hektarů holin. Určitě je tady větší prostor pro přirozenou obnovu, nechat přírodu ukázat, co umí určitě i v části národních parků, ale přirozeně to nemůžeme nechat na celém území hospodářských lesů. Takže to je poznámka obecná v tom, že opravdu dneska vidím významný rozdíl v chování jak Ministerstva zemědělství, tak Lesů České republiky. Pro mě neporovnatelný stav, který jsem zažil třeba před čtyřmi pěti lety, když jsem na Ministerstvo životního prostředí nastupoval a setkával jsem se tenkrát i v Lesích České republiky s určitým přezíravým postojem a s určitou bohorovností nad tím, že my máme pravdu, vždycky jsme ji měli. Dneska vidíme, že ta situace je jiná.

Dovolte mi jenom praktickou poznámku k situaci v národních parcích, protože to je zase hájemství nebo moje gesce, nad těmi hospodářskými lesy je samozřejmě gesce ministra zemědělství. Tady bych chtěl říct, že vývoj v národních parcích, a bavme se hlavně o třech, protože národní park Podyjí, toho se to v zásadě netýká, kůrovcová kalamita. Z pohledu národních parků České Švýcarsko, Krkonošského národního parku a národního parku Šumavy vám řeknu: Jenom těžby za minulý rok, na Šumavě to bylo za rok 2019 takřka 210 tis. kubíků, v KRNAPu 52 tis. kubíků vytěženého kůrovcového dřeva a v Českém Švýcarsku 57 tis. kubíků, což jsou samozřejmě řádově nebo několikařádově nižší těžby než to, o čem mluvíme u hospodářských lesů.

Je tady samozřejmě nárůst, který odpovídá tomu nárůstu v bezprostředním okolí parků, a je logické, že nějakým způsobem určitě kůrovcová kalamita bude pokračovat v následujících letech. Jak rychle se bude prosazovat i v národních parcích, je samozřejmě otázka počasí, vývoje počasí. Bohužel zatím ten letošní rok, do něj nevstupujeme s dobrým základem vzhledem k minimálnímu množství sněhu a k nadprůměrným teplotám, ale uvidíme. Je to samozřejmě věštění z křišťálové koule. Chci říct, že i v národních parcích těžíme a budeme těžit v těch zónách, které těžbu umožňují, za prvé.

A za druhé budeme chránit okolí, to znamená okolní vlastníky pufračními zónami, a to ve všech národních parcích. A říkám znovu, i tady můžeme očekávat vyšší těžby. A i národní parky významně trpí propadem takzvaného zpeněžení, tedy propadem ceny kůrovcového dřeva, jsou to stovky mil. korun, které vypadly z hospodaření nebo z ekonomiky z rozpočtů národních parků. A také to musíme řešit.

A úplně poslední poznámka se týká České inspekce životního prostředí. Tady bych chtěl říct, že z hlediska jejich kontrol a strategie a z pohledu dozorové činnosti nad zásahy proti škůdci, v tomto případě především proti kůrovci, říkám, že ukládání pokut obecně lze hodnotit jako neefektivní, pokud bychom chtěli široce ukládat pokuty všem, protože mnozí vlastníci se dneska dostávají do situace, kdy se při veškeré snaze nevyhnou problémům. Ale na druhou stranu z těch kontrol jasně vyplývá, že existují lesní majetky, kde vlastníci lesních pozemků přes všechny ty problémy s kapacitami, s cenou se snaží zasahovat, snaží se účinně bránit proti výletu kůrovce do okolních majetků, do okolních lesů. A naopak zase máme případy, kdy vidíme třeba i opakovaně, že to majitel, byť by i možnosti měl, to prostě nedělá. A tam samozřejmě diferencujeme z hlediska zásahů. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šafránková (SPD): O svobodě slova nestačí pouze čas od času teoretizovat

0:15 Šafránková (SPD): O svobodě slova nestačí pouze čas od času teoretizovat

Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny 27. května 2020 – Žádost Policie České republiky o vysloven…