Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, a děkuji i panu kolegovi Čižinskému za tuhletu otázku. On dobře ví, že my jsme se už o pesticidech tady vlastně několikrát bavili, i v rámci interpelací, a ono je to také gesce spíše Ministerstva zemědělství než Ministerstva životního prostředí. Nicméně to určitě neznamená, že bychom se tím nezabývali nebo že bychom v této věci byli nečinní.
Tak já jenom krátce zopakuji věc, kterou už jsem tady jednou říkal, která je docela významná v rámci té debaty ohledně pesticidů především v podzemních vodách, kde skutečně ČHMÚ a jeho údaje potvrdily, že výskyt pesticidů v podzemní vodě se objevil ve více než 40 procentech vzorků. Ale ČHMÚ také monitoruje jak pesticidy, mateřskou látku, tak i jejich metabolity, což jsou produkty neúplného rozpadu a z monitoringu ČHMÚ, který se stále zpřesňuje, vyplývá - my jsme o tom s kolegy ČHMÚ velmi detailně mluvili na speciálním jednání, které jsem k tomu svolal - že často ty limity překračují právě metabolity těch pesticidů, což znamená, například v konkrétním případě, že některé mateřské látky a jejich metabolity, například jako je atrazin a alachlor, které se již v České republice nesmí řadu let používat, tak dosvědčují jasně a ukazují na dlouhodobou perzistenci těchto látek, což svědčí o staré zátěži. A také tam hraje roli i to, že se zlepšují technologické možnosti měření, takže současná čísla o znečištění pesticidy zahrnují i značný podíl této zátěže. Což znamená, že vlastně setrvačně ještě stále měříme metabolity pesticidů, které se používaly před deseti, patnácti lety a už jsou zakázány. A bohužel ještě několik let se s tím budeme takto potkávat, protože ta setrvačnost vlastně ještě do toho doběhu do podzemních vod je poměrně dlouhá. V současnosti se použití pesticidů jednoznačně snižuje, když spotřeba přípravků na ochranu rostlin klesla za posledních zhruba pět let minimálně o deset procent. A znovu jenom připomenu, řekněme, statistiku, která musím říct překvapila i mě, že spotřeba pesticidů v České republice patří k nejnižším v rámci Evropské unie a je třeba několikanásobně nižší na hektar z hlediska použití účinné látky, než je v některých vyspělých západních zemích, jako je třeba Belgie nebo Nizozemsko. Znovu říkám, což neznamená, že bychom byli spokojeni s tím stávajícím stavem. Ale rozhodně to není tak, že bychom měli jednu z nejvyšších spotřeb těchto látek na hektar v Evropě. Je to spíše opačně.
Nicméně k těm konkrétním krokům. Naše vláda přijala v červnu roku 2018, což víte, aktualizaci Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů pro období 2018 až 2022, který zase vychází z ustanovení zákona o rostlinolékařské péči a změnách některých zákonů. Ten Národní akční plán má konkrétní opatření, která se potom dle kompetencí rozdělují mezi Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví a jeho cílem je snížit o deset procent rezidua prostředků na ochranu rostlin v potravinách rostlinného původu do roku 2020. A my už jsme dohodnuti s panem ministrem Tomanem na dalších konkrétních krocích, ať už třeba z hlediska používání glyfosátu a dalších látek, tak aby docházelo k dalšímu snížení jejich používání. Ze strany Ministerstva životního prostředí byl připraven rovněž projekt do výzvy TAČR Beta2 s názvem Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství, který byl vyhlášen v květnu letošního roku, a cílem projektu bude návrh systému monitoringu včetně jednotného metodického postupu pro sběr a vyhodnocování údajů o otravách necílových druhů. My jsme mimo jiné také koordinovali přípravu Národní strategie řešení otrav a nelegálního zabíjení volně žijících živočichů a jedna kapitola Strategie je věnována právě pesticidům a navržená opatření vedou ke snížení a racionálnímu používání pesticidů. Materiál bude v příštím týdnu odeslán do meziresortního připomínkového řízení.
Pokud se týká vymírání hmyzu a té mezinárodní zprávy, o které jste hovořil, tak o tom už jsem částečně mluvil v odpovědi na interpelaci paní kolegyně Golasowské 9. května. A my jsme také z tohoto důvodu iniciovali řadu konkrétních programů, které by měly zlepšit a podpořit výskyt hmyzu. Jsou v dotačních podmínkách Ministerstva zemědělství, například ponechání neposečených ploch v lučních společenstvech (Předsedající: Čas.), tvorba nektarodárných pásů nebo dotační tituly na podporu modrásků, hnědásků a dalších druhů hmyzu.
Děkuji.
Psali jsme:
autor: PV
