“Nezvedneme poplatky za vodu,” říká ministr Brabec. A dodává: “Stále stojím za tím, že podzemní voda jako cenná surovina stojí za naši větší ochranu, ale náš koaliční partner brutálně zneužil toto téma v rámci předvolebního boje, a to i přes to, že po řádném vypořádání novely vodního zákona neměl žádné zásadní připomínky, natož nepřekonatelné výhrady, jak se nyní zdá. Dopředu jsme avizovali, že návrh nepředložíme, pokud na něm nebude koaliční politická shoda.”

Novela, která rozhoupala vlnu odporu

“MŽP mělo a i nadále má ambici chránit podzemní vodu. Čekali jsme odbornou debatu, z níž vzejde kompromis, a to, jak jsme dopředu deklarovali, sociálně únosný. Zvýšením poplatku za odběr podzemních vod chtělo MŽP motivovat vodohospodářské společnosti, aby tam, kde to jde, primárně využívaly povrchovou vodu a tu podzemní vodu, jejíž využití se rok od roku zvyšuje, ochránily a ponechaly na období sucha. Finance, které se za poplatek vyberou, jsou formou dotací ze SFŽP ČR (a část jde i do rozpočtu krajů) využívány obcemi a městy využívány právě mj. jiné na budování studní, nových zdrojů pitné vody a úpraven vod. Náš návrh také obsahoval nástroj na zlepšení kvality povrchových vod, protože i v této oblasti má ČR stále rezervy,” doplňuje náměstkyně ministra Berenika Peštová.

V roce 2013 činila průměrná výše ceny vodného cca 40,8 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok. Takže pokud by budoucí nárůst ceny vodného zahrnoval pouze nárůst poplatku za odběr podzemní vody, činilo by vodné v r. 2022 pro jednu osobu (při odběru 50 % podzemní a 50 % povrchové vody, spotřebě 100 l/den, tedy spotřebě 36,5 m3/rok) 1595 Kč (tedy navýšeno o 106 Kč). MŽP je proto stále přesvědčeno o tom, že navržené zvýšení je pod sociálně únosnou mírou.