Vedle pokračování kotlíkových dotací a pilotního projektu půjček na předfinancování nákupu a instalace zdrojů v Moravskoslezském kraji, míří hlavní novinky na kontrolu vozidel s vymontovanými DPF filtry a nadstandardní financování rozvoje alternativních pohonů v České republice. Během jednání zazněly také požadavky ČR směrem k Evropské komisi.

Kvalita ovzduší je v České republice stále neuspokojivá. Ačkoli i v roce 2017 pokračoval klesající trend emisí a meziročně došlo k poklesu vybraných emisí znečišťujících látek (nejvíce poklesly emise tuhých znečišťujících látek o 3,8 %, emise NOx o 2,9 % a emise SO2 o 2,5 %), stále se však nedaří dodržet evropské imisní limity kvality ovzduší. Právě ty definují kvalitu ovzduší. Největší podíl na znečištění ovzduší má nadále lokální vytápění v domácnostech, v některých regionech průmysl a ve větších městech především doprava. Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší v Česku je i přeshraniční přenos škodlivých látek, který je v některých oblastech hlavním zdrojem znečištění ovzduší (zejména v pohraničních regionech).

Podle posledních analýz však přeshraniční přenos znečištění významně přispívá k úrovni znečištění po celé ČR. Zcela zásadním faktorem s výsledným vlivem na kvalitu ovzduší je pak meteorologická situace, která byla na začátku loňského roku silně ovlivněná rozsáhlou tlakovou výší. Ta ovlivňovala rozptylové podmínky v Česku i v celé střední Evropě téměř nepřetržitě celé dva měsíce. Právě počasí ve velké míře ovlivňuje počet smogových situací a tak i zhoršení kvality ovzduší v podobě vyšších koncentrací škodlivých látek v dýchací zóně člověka a eliminuje efekty dosaženého snižování emisí v ČR. Data z roku 2018 dosud obdobné zhoršení neindikují a lze proto předpokládat návrat k dosavadnímu zlepšujícímu se trendu vývoje kvality ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí investuje do zlepšení kvality ovzduší vysoké finanční částky jak z národních zdrojů, tak z evropských fondů, stejně jako průběžně reaguje na aktuální potřeby změnami zákonů. V posledních několika letech nabývají účinnosti některé legislativní změny, jako například zavedení pravidelných revizí technického stavu a provozu kotlů v domácnostech, uvádět na trh kotle 1. a 2. emisní třídy od roku 2014 a uvádět na trh kotle 3. emisní třídy od roku 2018, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jejímž cílem bylo zjednodušit proces a zrychlit tak např. výstavbu obchvatů v obcích, od letoška pak platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva.

Nová legislativa

Obce mohou od září letošního roku díky novele zákona o ochraně ovzduší zakázat na svém území vytápění tuhými palivy v kotlích 1. a 2. emisní třídy, tedy ještě dříve než dojde k plošnému zákazu provozu těchto kotlů v září roku 2022. Od loňského roku mají také obce možnost kontrolovat přímo v domácnostech, zda jsou při vytápění tuhými palivy dodržovány podmínky zákona o ochraně ovzduší, např. zda uhlí splňuje požadovanou kvalitu, zda byla provedena povinná revize kotle, nebo zda nejsou v domácnostech spalovány zakázané materiály, jejichž spalováním dochází k vysokým únikům znečišťujících látek do ovzduší. V letošní topné sezóně došlo k 330 kontrolám, z nichž zhruba ve čtvrtině případů bylo prokázáno porušení zákona.