Dovolte mi, abych úvodem uvedl novelu vysokoškolského zákona, která probíhá debatou již několik let a pracovalo na této novele i mnoho mých předchůdců. Já jsem na práci svých předchůdců v této oblasti navázal, protože si myslím, že tam byl dobrý základ, a dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval svým předchůdcům včetně pana poslance Fialy, kteří tam odvedli opravdu velký kus práce, na kterou jsme mohli navázat i s jednotlivými rektory.

Tato novela byla opravdu precizována za účasti obou reprezentací, ať je to Rada vysokých škol nebo Česká konference rektorů. Podílelo se na ní velké množství odborníků a zcela jednoznačně to svými usneseními podporuje jak česká konference rektorů, tak Rada vysokých škol.

Vláda tento návrh schválila 30. března 2015, a nyní dovolte, abych se ve svém krátkém vystoupení zastavil aspoň u nejdůležitějších změn. První z těchto změn je nový systém zajišťování hodnocení a kvality vysokých škol, s tím že se rozděluje na vnitřní a vnější hodnocení kvality, vnitřní zůstane na úrovni vysoké školy, s tím že v rámci své samosprávy bude dodržovat právní předpis, který stanoví pouze nezbytný rámec.

Pak bude vnější hodnocení kvality, které bude provádět nově vzniklý Národní akreditační úřad pro vysoké školství, a na to bude navazovat nový systém akreditací. Zákon stanovuje pravidla akreditace studijních programů a zavádí systém institucionální akreditace, která bude udělována na dobu deseti let.