Vyjíždějí k dopravním nehodám, odstraňují ekologické škody, zachraňují životy i majetek při povodních. Hasiči pomáhají, nejen když je potřeba sundat osobu z výšky, nebo vytáhnout někoho ze studny, ale například i ve chvíli, kdy se rojí včely. Ten, kdo o pomoc volá, příliš nerozlišuje, zda přijedou profesionálové, kteří to mají v náplni práce, nebo dobrovolníci, pro které je pomoc spoluobčanům celoživotním koníčkem.

Sbor dobrovolných hasičů patří u nás mezi nejmasovější volnočasové aktivity a je fenoménem i v rámci Evropy. První oficiální dobrovolnický sbor vznikl již před více než 160 lety a dnes je takto organizováno více než 350 tisíc lidí, což je téměř srovnatelné s počtem obyvatel Brna. Právě dobrovolní hasiči jsou u mnoha událostí, především v menších obcích, první. Pracují bez nároku na odměnu, s maximálním nasazením, stejně jako jejich kolegové profesionálové. Z dlouhodobých statistik pak vyplývá, že asi třetina všech výjezdů v republice připadá na ně. Sbory dobrovolných hasičů jsou tak v mnoha směrech pro celý záchranný systém zásadní.

Z tohoto pohledu je zcela paradoxní, že v minulých letech stát nevytvořil žádnou koncepci těchto sborů a prakticky zastavil jejich podporu. Zatímco před sedmi lety směřovalo do obecních rozpočtů na vybavení dobrovolných hasičů 500 milionů korun, v minulém roce to byl jen nepatrný zlomek této částky v řádu jednotek miliónů. Naším cílem je tento neblahý trend změnit tak, aby měly tyto sbory odpovídající kvalitní techniku a vylepšily se i jejich zbrojnice. První konkrétní vlaštovkou pro sbory hasičských dobrovolníků je možnost čerpat finanční prostředky v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který je vypsán na období 2014 až 2020.