Ministr Chovanec: Že islamisté nezneužijí migrační proud, aby sem dostali své bojovníky? Naivita

02.12.2015 17:00

Projev na 15. schůzi Senátu dne 2. 12. 2015

Ministr Chovanec: Že islamisté nezneužijí migrační proud, aby sem dostali své bojovníky? Naivita
Foto: red
Popisek: Ministr vnitra Milan Chovanec
reklama

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, já se pokusím zareagovat snad na většinu dotazů a podnětů, které tady zazněly. Ale pravděpodobně se mi nepovede zareagovat na úplně všechno. Kdyby náhodou, tak případně potom ještě samostatně po ukončení jednání.

Po útocích v Charlie Hebdo, nebo na redakci Charlie Hebdo, se sešli zástupci velkých evropských zemí i jejich ministři vnitra a zástupci Spojených států. A jedno z hlavních poselství toho jednání bylo: "Milá Evropo, začni si konečně chránit svoji vnější hranici."

To bylo poselství tohoto jednání. Do dnešního dne se stalo velmi málo. Skoro bych chtěl říct nic, ale stalo se velmi málo. Když se podíváte na vyjádření České republiky, na vyjádření vlády ČR, na vyjádření rozhodujících představitelů vlády ČR, tak bohužel bych tady asi mohl spíš říkat bohudík, ale bohužel na všechno to, co jsme říkali, upozorňovali, po čem jsme volali, to se stalo! V řádech měsíců, týdnů.

Myslet si, vážené dámy a pánové, že islamisté z ISILu jsou lidé nevzdělaní, kteří nemají povědomí o evropské kultuře, o bezpečnostních systémech, je naivní. Tam dneska funguje několik tisíc bojovníků, kteří přišli z Holandska, Německa, Itálie, Francie a z dalších evropských zemí, mají vysokoškolské vzdělání v těchto zemích.

Narodili se tam, znají to prostředí a vědí velice dobře, jak nás zasáhnout. A myslet si, že tito islamisté nezneužijí ten migrační proud pro to, aby sem dostali některé své bojovníky, je naivní. To je prostě naivní. To se muselo přece stát.

Ty věci, které jsme říkali – a neříkali jsme je z plezíru, říkali jsme je proto, že jsme k tomu ad jedna měli informace, a ad dva, stačí pouze a jenom použít zdravý rozum. Hotspoty, kdy budou fungovat? Já nevím. Dávno měly. Italové se snaží nějak, Řekové velmi málo, skoro vůbec. A dneska samozřejmě začíná akcentovat debata i na té evropské půdě, co s tím Řeckem vlastně dělat? A po případu, kdy se debatovalo, jestli Řecko vyloučit z možnosti placení eurem, tedy sebrat mu společnou evropskou měnu, tak se začíná vážně debatovat o tom, jestli Řecko má, nebo nemá zůstat v Schengenu. Jakákoli změna Schengenu je nebezpečná. A já bych Schengen držel do poslední možné chvíle. Ale musí být vůle na všech stranách a Řekové si musí začít plnit své povinnosti.

A, nezlobte se na mě, my jsme Řekům i Italům před několika měsíci nabídli pomoc, dodneška nebyla akceptovaná. Finanční, lidskou, materiální. Akceptovali ji Maďaři, akceptovali ji Slovinci, budou ji akceptovat Makedonci. Stejnou pomoc jsme nabízeli našim partnerům v Itálii a Řecku. A ta ruka k té pomoci platí. Platí.

My se bavíme o společné federální policii, která by řešila ostrahu schengenského prostoru. Proč ne? V4 v Maďarsku, Slovinsku, Makedonii de facto vytváří určitý prazáklad toho, co by se mělo stát. Pan Juncker vyřkl, že pošle několik set policistů do Slovinska. Zatím jich tam moc není. A ti naši tam byli první. A kdo první dává, říká se, že hodně dává. Já si myslím, že je potřeba ukázat i solidaritu, míru zapojení. A Česká republika tady určitě černého Petra nedrží.

My máme problém v debatě s Evropou s jednou základní věcí. A, prosím pěkně, nepleťme si pojmy s dojmy, žaloba Slovenska nemíří na stálé kvóty. Ta žaloba Slovenska míří na ty kvóty, které byly schváleny, ale to nejsou stálé kvóty, to je pouze příjem těch 120 tisíc lidí. Ale součástí té debaty a té dohody jsou funkční hotspoty. Já říkám, dokud nebudou fungovat hotspoty, tak žádná realokace do České republiky prostě nebude, protože to nenaplní základní parametry.

Také bych tu chtěl, vážené senátorky, vážení senátoři, připomenout, že dodneška Česká republika nemá odpovědi na svůj právní rozklad, který jsme tam poslali. A víte, na čem to selže, to přerozdělování? A proto mě fascinuje, že se znovu debatuje o povinných kvótách do té doby, dokud jsme zrealokovali asi 300 lidí. Z těch 160, co si Evropa vymyslela a schválila, tak jsme byli schopni několik set lidí realokovat. A to jenom pouze proto, že chtěli realokovat, že do těch zemí, kam byli realokováni, tam opravdu chtěli.

Říkal jsem to tady před měsícem, připomenu to. Je paradoxní, že Švédsko, které velmi plédovalo za povinné kvóty, je velmi paradoxní, že pan Asselborn, který vyprovázel prvních 19 realokovaných Eritrejců do Švédska, s tím, že byl na letišti, kde odlétalo velké vojenské letadlo, tak to samé Švédsko po několika týdnech po této realokaci samo žádá, aby se realokovalo z jeho území. Já si myslím, že to je systém, který nebudí ve veřejnosti dojem, že to jsme schopni zvládnout. A to je živná půda pro fašisty, to je přece živná půda pro lidi, kteří chtějí jednoduchá řešení. Ale ta nikdy v minulosti nefungovala.

My nemáme ambici být potížisté za každou cenu, ale, nezlobte se na mě, nemůžeme akceptovat návrhy, které jsou proti zdravému rozumu a proti zájmům země, za kterou jsme byli zvoleni. Já to nikdy dělat nechci a nebudu. Pak je otázka, že tam musí někdo jiný jezdit. Nemůžeme přece podporovat návrhy, které jsou proti zájmům České republiky a hlavně proti zdravému rozumu a nebudou v konci konců fungovat. Nemůžou.

Vojenská operace, námořní operace, plavidla... Máte pravdu, jediné, co má smysl, je potopit pašerákům ty lodě v přístavech, a na to nemáme mandát OSN. To znamená, zabavujeme lodě, nějak ta operace funguje. Paní Mogherini, která to má na starosti a tady to mají na starosti ministři zahraničí EU, jejichž reprezentantem je eurokomisařka paní Mogherini, tak hlásí úspěšnost v této operaci. Já si znovu myslím, že hlavní, co je potřeba udělat, je pašerákům potopit přímo v těch přístavech lodě, aby je nemohli používat. Do té doby, než seženeme mandát OSN, tak se asi velice složitě tato operace dokončí. Ale i ten posun, který tady nastal, já osobně hodnotím jako mírně pozitivní.

Spřátelé islámské státy, které by dobrovolně přijaly na své území statisíce migrantů? Já je neznám. Já myslím, že neexistují a že reálná šance se dohodnout, jako se dohodlo Španělsko s Marokem, nebo jako se krátkodobě dohodla Austrálie tuším, že s Kambodžou, ale ani tam to nefunguje. Do té Kambodže odjeli migranti asi v řádech několika desítek lidí a od té doby Kambodža smlouvu s Austrálií neplní. Tak já se obávám, že reálná šance řešit to tímto způsobem není.

Potřebujeme obrovskou diplomatickou ofenzivu, abychom byli schopni dořešit alespoň readmisní smlouvy se státy, kde není válka a kam Evropa léta posílá výrazné finanční prostředky na pomoc těmto zemím. A součástí té dohody přece musí být readmisní dohoda. Není možné, aby tyto státy odmítaly přebírat svoje vlastní občany. To prostě si myslím, že není do budoucna možné.

Připojit se k žalobě na stálé kvóty, to prostě nejde. Žádné stálé kvóty se neschválily. Česká republika dělá všechno pro to, aby v této podobě schváleny nebyly. A teď v současné době Slovensko žaluje to, co jsem říkal, a to je ten druhý balík přerozdělení, to jest 120 tisíc lidí. Z nichž stále ještě není jisté, odkud se bude realokovat 54 tisíc migrantů. Tato kvóta byla tehdy přidělena Maďarsku, tedy realokace z Maďarska, a Maďaři na tom jednání toto odmítli a řekli, my žádných 54 tisíc migrantů na svém území nemáme, tudíž není co realokovat.

Tady se hovoří o tom, že by právě těchto 54 tisíc mohlo být použito ve prospěch Švédska, částečně. Což ovšem znamená změnu platného usnesení, znamená to nové hlasování. A mě by vcelku zajímalo, pokud by se znovu hlasovalo o tomto usnesení s ministry vnitra nebo premiéry, jak by to hlasování dopadlo. Myslím si, že by nedopadlo tak jednoznačně jako to, čeho jsme byli svědky.

Co se týká Vrbětic. Vrbětice by podle mých informací měly být vyskladněny v měsíci lednu. Byla tam predikce březen, duben. Urychlilo se to a v měsíci březnu bude vyvezen poslední kamion z tohoto areálu. A v té době se výrazně snižuje ostraha. Budou tam nasazeny technické prostředky, armáda nebo víceméně Vojenský výzkumný ústav. V gesci ministerstva obrany by měl tento areál zabezpečit proti vniku zvenčí. Samozřejmě vstup do tohoto areálu bude na vlastní nebezpečí, ale dojde k tomu, že jak armáda, tak policie... Myslím si, že armáda úplně a policie velmi výrazně omezí výkon služby v tomto areálu, protože uvnitř už nebude munice, která by mohla být zcizena, případně využita k nějaké trestné činnosti.

Co se týče legislativy, o které se hovoří v tom dokumentu, která máte před sebou. My jsme legislativu ve prospěch posílení bezpečnosti České republiky přijímali od nástupu této vlády. K migraci připomenu např. změnu zákona o pobytu cizinců, případně posílení možností tajných služeb při získávání informací. To byla legislativa, kterou jsme přijali kontinuálně po nástupu vlády. Byla vyvolána tím, že tady ta potřeba dlouhodobě existovala a nemusíme tedy teď zbrkle reagoval na dejme tomu teroristický čin v Paříži. Na druhou stranu je připraven ještě balíček legislativních a nelegislativních opatření, který by měla projednat Bezpečnostní rada státu a projedná ho i vláda, ale bude v režimu "vyhrazené". To znamená, toto je připraveno.

My jsme o tom vedli debatu, ta debata se povede znovu 8. prosince na jednání Bezpečnostní rady státu. A tyto legislativní úpravy by měly pomoct ještě zpřesnit možnosti tajných služeb a policie především k získávání informací. Jsou tam opatření typu tak z pěti oblastí. Vedle toho jsem tady avizoval, že jsme připraveni a jsme tedy v začátcích přípravy auditu národní bezpečnosti, nebo národní odolnosti, chcete-li. Tento audit by měl být zpracován za účasti většiny ministerstev, které máme, většiny bezpečnostních složek. A finále toho bude, že i tam budou popsány potřeby a dejme tomu bílá místa v legislativě, která je potřeba změnit.

Tento audit národní odolnosti v té první fázi by měl být zpracován podle mého názoru tak do poloviny příštího roku. Alespoň ta první část. A potom bychom na to navazovali legislativními opatřeními. Ale nemyslím si, že by Česká republika teď aktuálně potřebovala nějakou zásadní legislativní změnu proto, abychom byli schopni efektivně bojovat s terorismem a efektivně chránit zájmy občanů České republiky.

K muslimské komunitě jsem se vyjadřoval. Nemáme žádné signály, že by muslimská komunita, tedy ta, která je tady usídlena dlouhé roky, se radikalizovala, že by se tam vyskytoval nějaký bezpečnostní problém. Popravdě ale říkám, že to může změnit migrační vlna a výrazný nárůst migrantů na území České republiky.

K migrantům. 130 lidí v migračních zařízeních, to jsem již říkal. Záchyt, který dneska máme, je opravdu velice nízký. Během jednoho týdne to bylo naposledy, pokud se nemýlím, asi 15 lidí za celý týden. To znamená, my jsme opravdu v současné době na vedlejší vlně nebo na vedlejší koleji, co se migrační vlny týče. Migrační vlna klesá. Je to otázkou toho, že byly vytvořeny ploty na balkánské cestě. Je to otázkou toho, že Makedonci začali zaskakovat za některé členy Schengenu a Evropské unie a řeší za nás de facto určité síto migrantů. Pouští na území, které je přilehlé k Makedonii, už jenom lidi, kteří splňují charakter uprchlíka. Otázka je, jak dlouho to Makedonie vydrží. Je to malá země, bude určitě potřebovat pomoc legislativní, finanční, technickou. A to je ten důvod, proč tam chceme vysílat naše policisty.

To znamená, ze sedmi tisíc denně, kteří přicházejí do Německa, je to dneska zhruba na částce tří tisíc lidí. Je to tedy méně než polovina původního stavu. Nevidím žádný důvod k tomu, aby Spolková republika Německo – a nemáme žádné takové informace, že by SRN plánovala, že by omezila vstup těchto lidí na svoje území.

Pokud by se to stalo, tak uděláme všechno pro to, aby se z České republiky nestal koridor do Německa. Kdybychom se chovali stejně jako okolní státy a otevřeli koridor do Spolkové republiky Německo, tak by tady dneska 130 tisíc lidí nebylo. Bylo bych jich tady podstatně víc.

Pokud se to stane a ta vlna by k nám přišla – já si myslím, že to není pravděpodobné, tak uděláme maximum pro to, abychom byli schopni ty lidi zadržet, postarat se o ně a vrátit je Rakousku. Přesně podle parametrů dublinských opatření. Samozřejmě s výjimkou těch, kteří by tu požádali o azyl. V současné době k dnešnímu dni tady ze syrských občanů požádalo z té vlny, která přišla o azyl, 122 lidí. Je tady tedy posun od minule, kdy jsem říkal 77, dneska je to 122 lidí, kteří tady požádali o azyl. Ta čísla jsou opravdu velmi malá.

Vážené senátorky, vážení senátoři, já bych chtěl velmi poděkovat za debatu, která se tu vede. A byť některé názory nesdílím, nikdo nemusí sdílet názory mé, tak ta debata je potřebná. Na konci té debaty ale musí být výsledky a opatření. Zásadní opatření je být schopni kontrolovat a chránit si vlastní území. Ostraha Schengenu nás nemine. Myslet si, že budeme schopni finančními příspěvky a dary okolním státům zajistit klid a prosperitu Evropy dlouhodobě, je naivní. Tato migrační krize, která dneska přichází, určitě není krizí poslední. A my si na tu migraci budeme muset v nějaké podobě zvyknout, budeme muset být schopni jasně deklarovat našim občanům, že jsme připraveni a schopni zajistit jejich základní potřeby, mezi něž bezpečnost jednoznačně patří. A pokud to neuděláme, tak nahráváme pravicovým extremistům, protože lidé pak budou slyšet na jednoduchá řešení. Vystoupit z Evropy, zavřít hranice...

A taky si říkejme to B. Česká republika a dnešní ekonomická prosperita, růst hospodářství, snížení nezaměstnanosti, to je všechno v souvislosti s tím, že jsme v otevřeném trhu. Že naše podniky participují na tom, že máme otevřenou ekonomiku, volný pohyb služeb, volný pohyb zboží. My na tom prostě a jednoduše vyděláváme. Vedle toho je potřeba a poctivé si říct, že tu krizi válečnou může velice rychle nahradit krize klimatická. I o tom jsme hovořili před několika měsíci.

Když se podíváte na růst populací v Africe, Egyptu a jiných zemích, na spoustu mladých lidí, kteří budou hledat své uplatnění a svůj nový život jinde než na území svého státu, tak Evropa bude přece přirozeným místem, kam se mnozí z nich vydají. A buď tomu dáme jasná pravidla, abychom si udrželi svůj styl života, své způsoby, svoji kulturu, svoje kořeny, a nebo se rozplyneme. A já bych se tedy nerad rozplynul.

K médiím. To je věčná debata.

Nedávno jsem hovořil s jedním milým redaktorem, který mi řekl, že se cítí být hlavně Evropanem a Čechem až na druhém místě. Já se tedy cítím být Čechem na prvním místě, doufám, že i můj syn i syn mého syna se bude cítit Evropanem, ale hlavně Čechem. Protože pokud zapomeneme na kořeny, tak si myslím, že to je špatně.

Co se týká těch výroků pana prezidenta, jestli parazituje na migrační krizi... Já znovu můžu zopakovat své výroky z médií. Pan prezident o těchto věcech hovoří léta, nemyslím si, že on teď parazituje na tomto tématu. On o tomto tématu hovoří léta a léta. A nemyslím si, že parazituje. Na druhé straně se mě ptala média na spor pana prezidenta s panem premiérem. Opět mohu říct to, co jsem řekl České televizi, byť to nějakým omylem nevysílala. Neznám pracovitějšího politika, než je premiér této země.

Premiér této země celou dobu řídí veškeré jednání kolem bezpečnosti České republiky. Není informace o tomto tématu, kterou by premiér neměl. Neexistuje taková informace. A pevně věřím, že jak pan premiér, tak pan prezident jsou profesionálové, že si sednou, tu věc si vyřeší ve prospěch České republiky. To jsem říkal České televizi. Nějak to nevysílali, ale to se stane.

Já si myslím, že debata, která tady je, mně z ní plyne to, že všichni, co tady hovoří, byť mluví k tomu tématu odlišně, že všichni cítíme, že tady opravdu platí, že v jednotě je síla. My máme ambici být jednotní v České republice. Máme ambici naslouchat opozici v této věci a máme ambici se sjednotit i v Evropě. Ale, nezlobte se na mě, nemůžeme přece tleskat názoru některé zemi jenom proto, že je větší. Pokud jsme přesvědčeni o své pravdě, tak za ni prostě musíme bojovat. A my za tu pravdu bojujeme, bojovat budeme, povedeme tu debatu i na vnitropolitickém kolbišti. To, že nás občas kritizují, to je přirozené. O tom je demokracie, je to správně.

Ale udělám všechno pro to, aby občané České republiky měli oprávněný pocit, že stát umí řešit jejich základní požadavky. To je totiž jediná hráz proti tomu, aby nám nejenom zhnědl parlament a Senát v ČR, ale aby nám, dámy a pánové, do budoucna nezhnědl Europarlament. To je to, čeho se bojím já osobně.

Děkuji vám za tu debatu a pokud jsem na něco zapomněl, tak se omlouvám. A samozřejmě jsem připraven potom ještě v kuloárech Senátu něco dovysvětlit. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šafránková (SPD): O svobodě slova nestačí pouze čas od času teoretizovat

0:15 Šafránková (SPD): O svobodě slova nestačí pouze čas od času teoretizovat

Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny 27. května 2020 – Žádost Policie České republiky o vysloven…