Ministr Havlíček: Dohoda CETA prohloubí hospodářskou spolupráci mezi Evropskou unií a Kanadou

Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem zde jak včera, tak dnes trpělivě poslouchal debatu a vystoupení jednotlivých pánů poslanců a to, co zde zaznělo, nebo nic nového. Argumenty, které zde byly prezentovány, byly argumenty opakované, které zde zazněly už v předchozím čtení, zazněly rovněž na jednání výborů. My jsme se k nim jako Ministerstvo průmyslu obchodu, jako předkladatel několikrát poměrně obšírně vyjadřovali. Mohu to dokumentovat také na našich písemných vyjádřeních, naposledy z poměrně rozsáhlého písemného vyjádření našeho ministerstva ze srpna letošního roku. Přestože mám pocit, že na všechny výtky nebo výhrady, které zde zazněly, jsme odpověděli poměrně vyčerpávajícím způsobem, budu reagovat na některé otázky, které v diskuzi zazněly ať již včera od pana poslance Luzara, nebo dnes.

Pokud jde o oblast, která se týká zeměpisných označení, a výhrady o údajném malém počtu tzv. zeměpisných označení pro výrobky z České republiky v CETA. Bylo zde zmíněno, že nebudou chráněny například pohořelický kapr, český kmín a některé další produkty. Chtěl bych zdůraznit, že je chráněn taxativní seznam výrobků, který je navrhován za Evropskou unii v podobě tzv. short listu, tedy seznamu výrobků, jejichž ochrana má v daném případě ekonomický význam. Při každém vyjednávání, a netýká se to pouze dohody CETA, ale i dalších, je tento seznam položek posuzován individuálně s ohledem na teritorium druhé strany a v České republice je tato problematika vždy konzultována s těmi, jichž se tato problematika týká a mají o takovou ochranu zájem. Konečný seznam chráněných označení je výsledkem vyjednávání obou smluvních stran a v případě CETA, a to už zde také bylo zmíněno, se za Českou republiku podařilo prosadit dvě zeměpisná označení, a to české pivo a žatecký chmel.

Česká republika zpravidla usiluje také o ochranu označení českobudějovické pivo, budějovický měšťanský var nebo českobudějovické pivo. To se však prosadit nepodařilo. S ohledem na nízký ekonomický význam a nezájem o export do Kanady nepožadovali ostatní držitelé těchto ochranných zeměpisných označení ochranu právě těchto označení.

A pokud jde o otázku, zda může být tímto ohrožen národní podnik Budvar díky CETA, a to zde zaznělo z úst pana poslance Luzara, chci jednoznačně říci, že nemůže. Zeměpisné označení je dodatečný nástroj ochrany vyplývající ze zvláštního charakteru zboží právě díky jeho zeměpisnému původu. Kanada tento nástroj ve svém právním řádu neměla a nyní díky právě připravené dohodě CETA poskytuje ochranu těmto druhům vybraných výrobků. Pokud jde o spory, které vede Budvar, připomínám, že se jedná o spory o ochrannou známku, nikoliv o zeměpisné značení. Proto situace nemá na jeho postavení v Kanadě žádný vliv.

Pokud jde o další oblast, která zde byla zmíněna jak včera, tak dnes, to se týká otázky možnosti omezit nebo rozšířit zakázky strategického významu o tzv. offsety. Chtěl bych připomenout, že závazky v oblasti veřejných zakázek v rámci CETA jsou prohloubením již existujících závazků, které Evropská unie i Kanada vůči sobě mají v rámci existující dohody o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace. Nejedná se tedy o nic nového. Pokud je zakázka nad určitý objem, nesmí zadavatel zacházet se zahraničními účastníky jinak, míněno hůře, než s těmi domácími. Princip nediskriminace je jedním ze základních právních principů, který je obsažen nejen v dohodě CETA, ale i v evropské a národní legislativě. CETA se vztahuje na subjekty, které jsou výslovně určeny, a na dodávky zboží a služeb, pokud nejsou výslovně vyloučeny. CETA se tedy například nevztahuje na dodávky zboží s přesahem na národní bezpečnost. Jak zde zmiňoval pan poslanec Luzar, týká se to například zakázek v obranném průmyslu pro Armádu České republiky, kde se předpokládá, že tím zadavatelem bude Ministerstvo obrany České republiky, které jako ústřední orgán státní správy je přímo uvedeno zahrnutých entitách v jím zmiňované příloze 19.1 dohody CETA, a tato dohoda se na něj tak vztahuje. Nicméně je potřeba sledovat také tu druhou část, to je ta druhá příloha 19.4, která se věnuje zboží. Nevěnuje se státům, věnuje se zboží. A v té je uvedeno, že pokud je zadavatelem příslušné národní Ministerstvo obrany, tak se dohoda CETA vztahuje pouze na vyjmenované druhy zboží. Na základě přílohy 19.4 se CETA nebude vztahovat na výběrová řízení, například na bojové letouny, tanky nebo jaderné reaktory. CETA sice vylučuje možnost offsetů, neboli kompenzací národnímu hospodářství při nákupu ze zahraničí pro nákupy, které jsou předmětem dohody, jelikož se však CETA nevztahuje na výběrová řízení pro bezpečnostní techniku, to je ta výjimka 19.4, o které jsem hovořil, tento zákaz neplatí a je možné využít tzv. offsetů a zajistit tak zapojení českého průmyslu, pokud o to bude zájem.

Pokud jde o panem poslancem Luzarem zmiňovanou otázku vyjednávání dohody s Japonskem a proč zde není zahrnut systém investičního soudu. Chtěl bych panu poslanci sdělit vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že Japonsko prozatím souhlasilo pouze s klasickým rozhodčím soudem, například i v rámci tzv. transpacifického partnerství. Nicméně evropský návrh investičního soudu, který byl Japonsku předložen, Japonsko analyzuje a posuzuje a uvidíme, jaké bude jeho konečné stanovisko. Takže není pravdou tvrzení, že by Evropská unie neusilovala o to vložit tento nový nástroj i do dalších připravovaných dohod, například s Japonskem.

Pokud jde o systém řešení sporů mezi investorem a státem. Chtěl bych připomenout, že systém investičního soudu s odvolacím mechanismem byl vytvořen Evropskou unií právě jako reakce na kritiku veřejnosti vůči stávajícímu mechanismu řešení sporů investor - stát, tedy na kritiku arbitráží. Jedná se, a to už zde také zaznělo, o nový mechanismus řešení investičních sporů, který přináší mnohá vylepšení, jako jsou například stálí soudci, jmenování soudců smluvními stranami a podobně. Systém investičního soudu je součástí nového přístupu Evropské unie k investiční ochraně, který mimo jiné výslovně zakotvuje právo státu na regulaci vlastního právního prostředí. Existencí tzv. systému investičního soudu tak není nijak dotčeno právo státu, odborů například, které zde byly zmíněny, nevládních organizací a podobně žalovat zahraniční společnosti před vnitrostátními soudy pro porušení českého práva, ať už jde například o oblast práv zaměstnanců, oblast ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí. Tato dnes již existující možnost zůstává i po přijetí dohody CETA zachována. Navíc, a to bych zde chtěl zmínit, i u systému investičního soudu, tak jak jej Evropská unie navrhuje a na který se může investor obrátit, pokud má pocit, že mu národní soudy neposkytnou standardy ochrany zaručené v dohodě, má stát další možnosti obrany, například namítat šikanózní žaloby investorů nebo snahy investorů o neopodstatněné získání přístupu k tomuto mechanismu.

Pokud jde o oblast, která se týká výhrad k oblasti služeb. Zazněly zde dotazy a zaznělo to zejména ve vystoupení pana poslance Luzara včera, proč není Česká republika uvedena u některých výjimek, když ostatní státy takové výjimky mají. Chtěl bych říct, že jednotlivé členské státy mají možnost vedle společných výjimek Evropské unie individuálně uplatnit dodatečně specifické výhrady na základě svých vlastních zájmů a platné národní legislativy.

Proto se jednotlivé seznamy výhrad členských států liší. Z našeho pohledu by nepochybně nebylo účelné, aby Česká republika uplatňovala tytéž výhrady jako jiné členské státy, pokud pro ně nemá vlastní opodstatnění. To je případ mimo jiné například turistických služeb, resp. služeb turistických průvodců, který zde byl zmiňován, které jsou v České republice a ve většině ostatních zemí Evropské unie liberalizovány, ale například ve Francii liberalizovány nejsou.

Česká republika se v rámci Evropské unie řadí mezi státy s otevřenou obchodní politikou a vzhledem k charakteru naší ekonomiky, kdy jsme velmi závislí na zahraničním obchodu, považujeme nadměrná vlastní ochranářská omezení za nežádoucí.

Výhrady České republiky byly a jsou připravovány na základě vnitřní konzultace se zainteresovanými subjekty, tedy těmi, jichž se to týká, což zajišťuje, že veškeré potřebné výhrady budou uplatněny. Výjimky, které jsou uvedeny v listině závazků České republiky, odrážejí existující legislativní omezení, ale také ponechávají prostor pro přijetí možných budoucích dodatečných omezení v oblastech, které považujeme za citlivé, ať už jde například o oblast zdravotních nebo sociálních služeb. To, že Česká republika další výhrady nemá, neznamená - a to bych chtěl zdůraznit - že by už nemohla přijímat pravidla nebo měnit požadavky pro výkon určité služby. Znamená to pouze to, že taková pravidla musí uplatňovat vůči všem stejně a nikoho nediskriminovat.

Byla zde zmíněna také otázka českých předpisů v oblasti potravinářství. Chtěl bych říci, že přijetím dohody CETA nikterak neměníme české předpisy, ani ty, které se týkají ochrany veřejného zdraví našich občanů. Chtěl bych zdůraznit, že obchod v potravinářství s Kanadou je v případě České republiky velmi nízký a naopak naším očekáváním od přijetí dohody CETA je to, že je to příležitost pro české potravinářské firmy dodávat své zboží a své produkty na kanadský trh. Navíc Evropská unie chrání svůj trh úplným vyloučením 61 položek z liberalizace, které tvoří například drůbež, drůbeží maso nebo zmiňovaná vejce.

Zcela odmítám argumentaci, která zde zazněla pokud jde o oblast regulace. Žádné standardy se přijetím CETA nesnižují a jejich vytváření je naším suverénním právem, které smlouva CETA zaručuje a nijak neomezuje.

Závěrem mi, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte říci toto. Jsem přesvědčen o tom, že dohoda CETA přispěje k prohloubení hospodářské spolupráce mezi Evropskou unií a Kanadou, resp. Českou republikou a Kanadou. Chtěl bych říci a zdůraznit, že tato dohoda podpoří náš export, otevírá nám, našim firmám, cestu k veřejným zakázkám jak na federální, tak na provinční a municipální úrovni v Kanadě, a to vše je v souladu s dlouhodobými prioritami exportní politiky České republiky.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen o tom, že výsledek vyjednávání je pro Českou republiku dobrý, a proto bychom ratifikaci CETA měli dnes podpořit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)