Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
já děkuji za tu interpelaci. Myslím, že je důležité o tom takhle mluvit, protože skutečně pro běžného smrtelníka se v tom zorientovat není úplně jednoduché.
Principiálně jde o to, že skutečně existují různé databáze, já když je hodně zjednoduším, tak jedna je pod správou našeho resortu, to je tedy ta živnostenská, druhá je pod ČSÚ, jak zde padlo, a další je pod Českou správou sociálního zabezpečení. Ještě třeba říct, že ta čísla, i když na první pohled vypadají rozdílně, tak když se podíváme trošku hlouběji, tak jsou v zásadě všechna správná a ten problém je v tom, že ty databáze sledují rozdílná kritéria ve smyslu toho, jak se zařazují, což ale samozřejmě může na první pohled vypadat jako určitá komplikace. Já než dojdu k těm trošku detailnějším číslům, tak řeknu ten úplně nejhrubější pohled, jak je možné na živnostníky nahlížet. Já jsem se tím řídil po dobu takřka posledních deseti let v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Uznávám, že to je lehce zaokrouhlené, já ta čísla pak zpřesním, ale principiálně ten problém je totiž ještě hlubší.
Můžeme říct skutečně, že máme přibližně plus minus 2 mil. fyzických osob, které jsou zaregistrovány jakožto osoby samostatně výdělečně činné. Přibližně - a to tady ještě nezaznělo - tyto 2 mil. osob drží 3 mil. živnostenských listů, tzn. 1,5 vychází na jednu osobu, což není nic mimořádného, prostě má živnosťáky třeba na dvě věci. Říkám to proto, že se velmi často i v médiích hodně zkresluje to, že se říká, kolik vlastně je podnikatelů, a přitom se to mění za to, kolik je rozdaných živnostenských listů. No ale to samo o sobě ještě vůbec nic neznamená, protože podstatné je to, kolik jich je aktivních. Já za chvíli dojdu k tomu, co je to vlastně aktivní a neaktivní živnostník. Těch aktivních, kteří podnikají - a rovnou si to zjednodušme - jsou to ti, kteří odvádějí v tomhle tom případě sociální zabezpečení, ať už jako zálohy, nebo finální platbu, tak těch je přibližně milion. Čili skutečně to přibližně vychází milion - dva - tři.
A teď co se týká toho jednoho milionu. On to není úplně přesně 1 mil., je to 1 028 tis. OSVČ, čili osob samostatně výdělečně činných, pojďme se na ně podívat trošku detailněji. Za prvé jsou to tedy skutečně ti, kteří podnikají, alespoň vycházíme z toho, že když platí sociální zabezpečení nebo zálohy, tak má zájem podnikat a podniká, s tím, že je třeba ještě rozlišovat, že se musí zvážit a musí rozhodnout resp. musí vykategorizovat, kdo je v činnosti hlavní, a kdo je v činnosti vedlejší, protože ono je to trošku zavádějící. 1 028 tis., pokud bychom skutečně vzali, že jsou ti aktivní, tak je třeba říct, že tady bychom byli jednoznačně jedničkou v Evropě, a troufám si tvrdit, nemáme to tedy všechno úplně zmapováno, že možná i jedničkou na světě ve smyslu počtu aktivních živnostníků na počet obyvatel. Faktem je to, že v tomhle čísle 1 028 tis. je 40 % těch, kteří to dělají jako činnost vedlejší - řeknu příklad, je třeba paní učitelka a ještě dává hodiny angličtiny mimo, nebo kdokoli jiný, a 60 % jsou ti, kteří dělají pouze tuto činnost. S ohledem na to, jaké statistiky třeba používá Německo - teď jenom udělám takovou odbočku, kde kategorizují 2,8 mil. živnostníků na řádově 80 mil. obyvatel, se už to číslo, těch aktivních, přibližně 600 tis., to je těch 60 % vůči tomu celkovému počtu obyvatel v České republice už přece jen trochu blíží. I tak musíme říct, že jsme v tomhle ale skutečně jedním z lídrů světových, v každém případě evropských stoprocentně, a je to nepochybně důsledek 90. let, kdy se tady rozjela živnost a téměř každý si pořizoval živnostenský list. Pak to samozřejmě opadlo, živnostenské listy zůstaly zamčené v šuplících a - a to je důležitá zpráva - my jakožto resort MPO resp. odbor živnosti se tak vždy po určité době snaží prosít všechny ty aktivní a neaktivní živnosti a zredukovat je, ale to vždycky až po určitém časovém horizontu.
Zajímavé ještě v tom vývoji počtu živnostníků, ještě jednou toho 1 028 tis., je to, jak se vyvíjely jejich počty nahoru a dolů a zejména jak se vyvíjely jejich počty v té činnosti hlavní a v té činnosti vedlejší. A myslím, že je to docela zajímavé. Srovnám to za posledních deset let, ať je tam nějaká perioda. V roce 2009 jsme měli 957 tis. živnostníků, nyní jich máme 1 028 tis. s tím, že přibližně do roku 2015 to klesalo, od roku 2016 to roste opětovně nahoru a dobrá zpráva je ta, že poslední rok máme poměrně zajímavý posun o téměř 20 tis. živnostníků. Nicméně je to třeba sledovat i z úhlu pohledu - a to už není tak úplně dobrá zpráva - těch činností v hlavní činnosti a ve vedlejší činnosti. Je třeba říct, že v tuto chvíli máme 60 % těch, které jsou v hlavní činnosti, a 40 % těch, které jsou ve vedlejší činnosti. A dobrá zpráva je opět tedy to, že obě ty činnosti rostou v posledních letech. Jenom řeknu jedno číslo - v té hlavní činnosti je teď 600 tis. a bylo jich 585 tis. před dvěma lety, takže naštěstí nám to roste. Ale ještě v roce 2009 bylo 70 % těch, kteří měli hlavní činnost, a 30 % těch, kteří měli vedlejší. Kde je ten důvod, proč nám roste za těch posledních deset let počet živnostníků na vedlejšák, je ve velké části spojen s nástupem žen do podnikání. Když se totiž podíváme, to je docela zajímavé, na posledních deset let, tak absolutní přírůstek, nebo úbytek mužů v podnikání je nula, absolutní přírůstek žen v podnikání je 50 tis. To znamená, ženy za posledních deset let jakožto osoby samostatně výdělečně činné se pouštěly do práce a je to dáno tím, že ony si to berou hodně jako vedlejšák, jsou to ženy třeba po mateřské, jsou to ženy, které třeba přišly o práci a pustily se do podnikání, ženy, které se chtěly nějakým způsobem osamostatnit, to sociologicky neumím zhodnotit, ale v každém případě ty ženy na vedlejší činnost v tom do určité míry sehrály dost významnou roli. Tak to je tedy, co se týká těch čísel.
Co se týká té další části otázky, která byla mířena na strukturu. Já teď tady asi nebudu detailně ukazovat, jaká je struktura živnostníků ve smyslu věku. Ale myslím, že jeden zajímavý trend je třeba říct, a to je to, že nám stárne populace živnostníků, což je zase dáno tím, že ti, kteří začali v těch devadesátých letech podnikat, tak se dostávají prostě už dnes postupně do důchodového věku a množství těch, které přicházejí nově, i když zase v těch posledních třech letech nám to naštěstí začíná růst a otáčet se to, tak to nedohání množství těch, které končí v tom důchodovém věku tou přirozenou cestou nebo tou cestou, kdy prostě stárnou.
Takže nám začíná narůstat počet těch, kterým je šedesát a více, a to docela dramaticky. Myslím tím šedesát let a více. Takže začíná se to překlápět ve prospěch, když to řeknu takhle v uvozovkách té skupiny, která je už v tom pokročilejším věku, nebo v tom věku šedesát let a více. Takže to jenom ohledně toho trendu.
Co se týká té poslední části otázky. Tam myslím, že není problém vyjít vstříc v tom, že i náš úřad zajistí všechna ta data, která jsou případně ještě na Ministerstvu práce a sociálních věcí a v Českém statistickém úřadu. Nemám s tím problém a uděláme to. Je práce, kterou samozřejmě zvládneme.
Děkuji.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
