Ministr Havlíček: Předmětem novely je zvyšování úhrad z vydobytých nerostů

24.01.2020 16:47

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 24. ledna k návrhu změny zákona o ochraně a využití nerostného bohatství.

Ministr Havlíček: Předmětem novely je zvyšování úhrad z vydobytých nerostů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych návrh novely horního zákona opětovně uvedl a navázal na to, co už jsem zde prezentoval. Dovolím si zrekapitulovat některé klíčové náležitosti z našeho pohledu velmi důležitého zákona. Co tedy konkrétně je ještě jednou předmětem této novely?

Za prvé je to odstranění takzvané pětileté fixace, zvyšování úhrad z vydobytých nerostů. Zjednodušeně řečeno, po dobu pěti let byla vždy stejná sazba, nyní se vlastně tato pětiletá fixace ruší a bude možné vždy po daném roce tuto částku adekvátně upravit, pochopitelně s ohledem na to, jaké jsou možnosti dané zákonem.

Za další je to čistě technická, ale rovněž důležitá věc právě proto, aby se to dalo lépe sledovat, a to je doplnění v obsahu báňské technické evidence, a to v souvislosti s novým způsobem výpočtu úhrady. Jinými slovy, počítá se z množství vytěženého nerostu. A v tuto chvíli Ministerstvo průmyslu a obchodu potřebuje informace o tržbách za vydobyté nerosty a o nákladech na těžbu. K tomu stát získá relevantní informace o trhu s vydobytými nerosty a bude se to moci tedy vypočítat.

Další důležitý bod je úprava takzvaných rezerv na sanace a rekultivace. Principiálně se jedná o to, že těžaři v současné době alokují zdroje povinné na sanace a rekultivace na dvou účtech, a to na účtu sanačním a na účtu běžném, čili nikoli na vázaném účtu, ale na účtu, se kterým mohou pracovat. Podstata je nyní v tom, že je zájmem, a proto je to v tom návrhu upraveno, aby se prostředky, které jsou právě na těch běžných účtech, čili pouze ten účetní pohled, aby se převedly na ten zvláštní vázaný účet, a to do 30. června 2022 s tím, že u ostatních organizací - a ty ostatní nejsou ty takzvaně velké a zásadní, my za ty velké považujeme těžbu uhlí, těžbu ropy a těžbu plynu - tak aby to měly až do 30. června 2025 - to jsou obvykle střední společnosti stavebního charakteru, myslím tím těžba stavebního materiálu a tak dále.

Další náležitostí je zveřejňování informací o ochraně ložiskových území a ta poslední je posílení významu závaznosti surovinové politiky České republiky.

V části druhé je novela zákona o řízení ministerstev a jiných ústředních orgánů, která sjednocuje terminologii, což je opět technická záležitost. A ve třetí části zákona je ještě novela zákona o rezervách. Ve čtvrté je potom novela zákona o digitálních registrech. Jsou to spíše technické věci.

Vážené dámy a pánové, těším se na případnou konstruktivní debatu a děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vondráček (Svobodní): Právě EU pod vedením Německa je příčinou současné energetické krize

21:03 Vondráček (Svobodní): Právě EU pod vedením Německa je příčinou současné energetické krize

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k důležitosti zachování práva veta v tvorbě energetic…