Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já se na nás chci obrátit s prosbou. A schválně říkám formulaci na nás, protože to, že jsem momentálně ministrem kultury, je v tuto chvíli důležité jenom v tom smyslu, že mám právo zde vystoupit v rámci práva přednostního. Není ani důležité, jestli jsem poslancem koalice, nebo opozice.

Všichni jsme tady proto, že jsme získali důvěru občanů, konkrétních lidí, kteří nám věří. Panuje mezi námi shoda, že téma, o kterém tady hovoříme, je tématem velmi závažným. Zóna nestability se děsivě blízko přibližuje k našim hranicím, možná nejblíže od roku 1968. Já nás všechny prosím, abychom nevyužívali, nechci říct nezneužívali, ale nevyužívali tohoto závažného tématu ke krátkodobým politickým zájmům a politikaření. Toto téma je natolik závažné, že bychom měli být schopni spojovat síly v zájmu této země, jejího bezpečí a jejích občanů. Určitě se staly chyby, ke kterým je třeba se umět přiznat, ale na předním místě prosím, dokažme spojit síly, protože další atomizace a zraňování společnosti je přesně to, co pomáhá těm, kterým jistě pomáhat nechceme. Ta země za to stojí. Snažme se, aby byla prostředím bezpečným a aby lidé, kteří nás zvolili, měli důvěru k nám, že jsme schopni se nad takto seriózními tématy sejít k věcné diskusi a spojovat síly k nacházení lepších řešení. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)