Generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt a Francesca von Habsburg, zakladatelka sbírky Thyssen-Bornemisza Art Contemporary (TBA21), včera podepsali memorandum o spolupráci.  Praha má díky tomu šanci stát se přední cílovou destinací milovníků současného umění.

Národní galerie v Praze vyzvala Thyssen-Bornemisza Art Contemporary (TBA21) ke spolupráci na přelomovém projektu. V červnu 2018 se stane Národní galerie v Praze na pět let hostitelem více než stovky nejvýznamnějších děl se sbírek nadace TBA21. Vystavena budou v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí, několik dalších rozsáhlých instalací a intervencí bude umístěno ve Velké dvoraně Veletržního paláce.

„Spolupráce s TBA21 je dalším článkem podporujícím změny, které vedou Národní galerii k jejímu postupnému oživování. Kromě fascinující sbírky, kterou budou mít návštěvníci možnost v Salmovském paláci spatřit, je obrovskou příležitostí pro akvizici děl těch nejvýznamnějších, ale také nastupujících, současných umělců,“ uvádí Jiří Fajt.

Ministr kultury Daniel Herman ke spolupráci uvedl: „Na plánovanou spolupráci Národní galerie a TBA21 jsem velice pyšný. Spolupráce zemí i národů je obzvlášť v dnešní době velice důležitá. Kultura dokáže lidi sbližovat a já jsem přesvědčen, že právě tento projekt toho bude důkazem.“

Francesca von Habsburg ke spolupráci dodává: „Pro TBA21 je možnost přispět k rozvoji nových galerijních vizí obrovskou výzvou. Spolupráce pro mě i kurátorku Danielu Zyman představuje uznání naší patnáctileté tvrdé práce při budování nadace. TBA21 se stala více než jen sbírkou, je průkopníkem, který je vždy o krok napřed.“

Sbírka nadace Thyssen-Bornemisza Art Contemporary (TBA21) byla založena Francescou von Habsburg, která tím navázala na tři předcházející generace sběratelů rodu Thyssen. Její otec Baron Hans Heinrich Thyssen byl zakladatelem madridského muzea Thyssen-Bornemisza, které patří k nejvýznamnějším světovým galeriím. Nadace TBA21 se zaměřuje na experimentální a nekonvenční projekty současného umění a v jejích sbírkách nechybí díla Olafura Eliassona, Ernesta Neta, Aj Wej-weje nebo Ragnara Kjartanssona.