Státní hrad ve správě příspěvkové organizace MK ČR - Národního památkového ústavu - čekají zvelebovací práce. Jde o plány na obnovu hradu z evropských dotací. Daniel Herman jednal i s dalšími kastelány a se zástupci samospráv obcí v regionu. Odpoledne se ministr kultury na Pernštejně sešel s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Hrad založili páni z Medlova (Pernštejnové) mezi lety 1270 a 1285. Nejstarší jádro hradu je na vrcholu protáhlého skalního útesu, jehož obvod vymezila plášťová zeď, za niž byla zasunuta válcová věž s břitem - dnes zvaná Barborka. Třípodlažní palác byl situován v jižní části útesu. V 1. polovině 14. století byl v severovýchodním koutě vybudován věžovitý druhý palác; kolem jádra vznikla vnější hradba, vymezující vnitřní - třetí - předhradí. V 1. čtvrtině 15. století za Viléma I. z Pernštejna začala výstavba "pláště", tedy budov obklopujících hradbu a budovy jádra z vnější strany. Za husitských válek a v době vlády Jiřího z Poděbrad byl Pernštejn oporou husitství. Před r. 1460 byl postižen velkým požárem, pak probíhala rozsáhlá pozdně gotická stavební činnost Jana I. z Pernštejna. Před r. 1470 byly postaveny čtvrtá brána (při věži čtyř ročních období) a věž v jižním cípu hradní ostrožny. Od druhého desetiletí 16. století do roku 1522 byl v patře starého paláce zřízen Rytířský sál, přístupný mohutným Přijímacím sálem, a v přízemí vstupní hala, kterou pernštejnští stavitelé opatřili pozoruhodnou sklípkovou klenbou. V polovině 16. století bylo budováno čtvrté patro vnitřního hradu, které však již nebylo dokončeno. Tím vývoj hradu v podstatě skončil, jeho podoba je tedy převážně pozdně gotická.