V posledním roce jsem byl vyzýván některými členy strany, abych kandidoval na předsedu KDU-ČSL. Poctivě jsem tuto variantu zvažoval, všechna její pro a proti. Zvažoval jsem případné dopady na rodinu, na moji práci ministra zemědělství a na fungování KDU-ČSL. Nakonec jsem se rozhodl, že na předsedu KDU-ČSL kandidovat nebudu. Chci, aby tuto informaci měli členové strany s předstihem a nedostala se k nim až na květnovém sjezdu KDU-ČSL.

K mému rozhodnutí přispěl především fakt, že jako první místopředseda spolupracuji s Pavlem Bělobrádkem již od roku 2011 a náš tandem funguje. KDU-ČSL má v současnosti oproti ostatním politickým stranám velkou výhodu, a tou je jednotné vedení. To je hodnota, která je velice cenná. Všichni si ještě velmi dobře pamatujeme dobu soubojů křídel ve straně, které nás nesmírně vyčerpávaly.

Jsem spoluzodpovědný za posledních pět let směřování KDU-ČSL a pokud jsem měl výhrady či podněty, tak jsem je také průběžně uplatňoval. Dnes nemám zásadní výhrady, abych výrazněji měnil způsob směřování KDU-ČSL. Budu velmi rád dál pracovat jako první místopředseda na dalším rozvoji KDU-ČSL. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že stoprocentní nasazení, kompetentní vedení resortů, jednotné vystupování a věrohodná politika KDU-ČSL, která není odtržena od reality, přinese úspěch nejen naší straně, ale i české společnosti. To je cíl, na kterém chci pracovat.