Ve vojenském újezdu se ministr Lubomír Metnar seznámil prostřednictvím Petra Krále, ředitele Vojenských lesů a statků ČR (VLS), s širokým portfoliem podniku. Ten kromě jiného hospodaří ve výcvikových prostorech armády, kde se zaměřuje na pěstební a těžební činnost, ochranu lesa, školkařství či udržování semenných zdrojů. Vše se děje ekologicky, v souladu s přírodou: „Území v naší správě patří k nejcennějším lesním plochám nejen v rámci ČR, ale celé Evropy. Najdete zde 11 chráněných krajinných oblastí, 3 národní přírodní rezervace, 7 národních přírodních památek, 10 přírodních rezervací a 29 přírodních památek,“ řekl Petr Král.

Kritická situace díky kůrovci

Vojenské lesy a statky obhospodařují v celkem šesti oblastech České republiky pět procent lesů, což činí 125 tisíc hektarů porostu. Lesy - zejména ty v moravských lokalitách – trpí v posledních letech nejen nedostatkem srážek: „Asi největším problémem je nyní množství nahodilých těžeb, způsobených různými faktory. Zhruba polovinu tvoří polomy, škody větrem. Dále jsou tu škody způsobené suchem, případně kůrovcem,“ upřesnil Král.

Situace s kůrovcem ve Vojenském újezdu Březina je v podstatě nejkritičtější v ČR. Podle Krále jsou Vojenské lesy a statky nuceny těžit zhruba dvakrát víc než je nutné, což ovlivňuje ekonomiku podniku. „Zpeněžení dříví se propadlo oproti předchozím rokům zhruba o 30 procent, což je nejzásadnější problém,“ uvedl Král. „Dnes na vlastní oči vidím, co zde kůrovcová kalamita způsobila. Byl jsem seznámen s opatřeními, která Vojenské lesy a statky v této souvislosti proti kalamitě činí. Jsem rád, že k problému zaměstnanci VLS přistupují aktivně a snaží se o minimalizaci škod,“ sdělil ministr obrany Lubomír Metnar.

Zvýšili výsadbu sazenic

VLS se snaží s nepříznivým stavem bojovat jednak zvýšením výsadby sazenic – letos půjde o rekordních 23 milionů sazenic – či zavedením programu Živá voda. Malé rybníčky, lesní nádrže, tůně i studánky, do kterých v šesti lokalitách ve správě VLS investuje, mají mj. zvýšit objem vody v krajině a podpořit druhovou rozmanitost přírody. Program funguje od roku 2015 a podnik do něj dosud s přispěním evropských strukturálních fondů investoval téměř 100 milionů korun. Velká část peněz přitom šla právě na Moravu – do Vojenských újezdů Libavá a Březina (40 milionů).