„Letos bychom chtěli dotáhnout do konce strategické nákupy. Jedná se o bojová vozidla pěchoty, radary, vrtulníky, vozidla Titus, ruční zbraně a další. Nebude to samozřejmě jednoduché, ale nemůžeme od těchto cílů ustupovat, případně je posouvat v čase. Budu jednoznačně trvat na dodržování termínů a stanovených harmonogramů, na transparentnosti a na co největším zapojení českého obranného průmyslu,“ řekl při této příležitosti ministr obrany Lubomír Metnar.

Dodal přitom, že za uplynulý půl rok předložil na vládě zakázky za 70 miliard korun, což je osmkrát větší finanční objem než ve stejném období v roce 2017. Zároveň resort obrany uzavřel klíčové smlouvy za 10 miliard korun, mj. na chemická lehká obrněná vozidla, protiletadlové raketové komplety nebo letecký výcvik. Ministr zároveň ujistil novináře, že do investic, tedy rozvoje schopností armády, bude v letech 2019 až 2021 směřovat nejméně 61 miliard korun.

Kybernetická obrana

Ministr dále informoval, že tento týden odeslal do mezirezortního připomínkového řízení upravenou verzi novely zákona o Vojenském zpravodajství, která se týká kybernetické obrany.

„V době, kdy stát a společnost je závislá na počítačích a počítačových sítích, musíme chránit nemocnice, jaderné elektrárny, bankovní systémy a další klíčovou infrastrukturu před napadením. Navrhovaný zákon umožní, aby Česká republika byla schopná efektivně získávat poznatky a detekovat, že dochází ke kybernetickým útokům. Určit odkud tyto útoky přicházejí a provádět aktivní obranu,“ dodal ministr Metnar.