„Neplacení výživného je jedním z nejčastějších trestných činů – podle aktuálních statistik ho spáchal každých desátý člověk, který je postaven před soud. Trestem odnětí svobody každoročně končí čím dál tím více těchto případů. Jenže to vyživovaným osobám nepomáhá. Praxe také ukázala, že dobrovolně uzavřené dohody se plní rodičům snáze. Více prostoru by proto měly dostat mimosoudní dohody,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Právě u uzavírání dohod mimosoudní cestou zjistila analýza velký prostor pro zlepšení. Variantou by mohly být dohody sepsané u notáře. Taková praxe by pomohla i aktuálně přetíženým soudům, ročně totiž soudy zpracovávají zhruba 50 tisíc rozhodnutí o výživném.

Další oblastí, na kterou se studie zaměřila, bylo určení výšky výživného. Nejčastěji přiznaným výživným byla částka 2 000 korun měsíčně. Pro zajímavost se dá uvést, že dvě nejvyšší hodnoty výživného jsou 1 000 000 a dále pak 70 000 korun. Nejnižším stanoveným výživným pak bylo 5 korun.