Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já chci poděkovat za tu debatu, která tu dnes zatím proběhla a chci poděkovat samozřejmě všem klubům, respektive těm poslancům, kteří je tvoří, kteří přislíbili propuštění tohoto zákona do druhého čtení. Myslím si, že si to ten zákon skutečně zaslouží. Chci zároveň poděkovat i za všechny dobře míněné náměty na jeho případné úpravy a já vám mohu slíbit, a ti, kdo mají zkušenost z minulého volebního období, tak vědí, že to nebude slib planý, že o nich určitě budeme vážně spolu hovořit v období projednávání ve výborech.

I z tohoto důvodu také souhlasím za sebe s tím návrhem na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech. Neříkám, že všechny ty návrhy budeme schopni akceptovat. Myslím si zároveň, že u mnohých z nich, až o nich budeme podrobněji debatovat, tak třeba vyjde najevo to, co my si aspoň myslíme, protože jsme o mnohých těch věcech přemýšleli, že z toho či onoho důvodu, při hlubším nahlédnutí do té problematiky, ty věci nejsou třeba možné takto řešit.

Typicky, předznamenávám, že je to příklad toho oddělovat a jinak řešit jistinu a příslušenství. My totiž z kazuistik, mnohých kazuistik, které máme z různých dluhových poraden, víme, že v různých fázích pádu do těch dluhových pastí velmi často dochází k tzv. přeúvěrování, kde to, co původně bylo příslušenství, tak se formálně stává jistinou a pokud bychom s tím dokonce začali počítat v tom zákoně, tak se to stane pravidlem, protože samozřejmě ta zákonná úprava má vliv potom na chování uživatelů práva v praxi. Ostatně nejlepším příkladem nebo důkazem toho je to, co tu dnes zaznělo, to znamená, že průměrná výše dluhů oddlužení je 600 - 800 tisíc korun.