Ministr Petříček: Zahraniční služba má také přímý přínos do státního rozpočtu

13.08.2019 8:39 | Zprávy
autor: PV

Rekordní počet žádostí o víza. Příjem do rozpočtu atakuje miliardu korun.

Ministr Petříček: Zahraniční služba má také přímý přínos do státního rozpočtu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomáš Petříček

Prozatímní statistiky v roce 2019 slibují překonání rekordu v počtu žádostí o víza na cesty do České republiky. V první polovině tohoto roku přijalo Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím zastupitelských úřadů na 408 000 vízových žádostí. Ve srovnání se stejným obdobím v předchozím roce jde o nárůst o 13,13 %. Navíc jde zatím o čísla za první pololetí, ve kterém ještě nejsou plně zohledněny vízově nejvytíženější měsíce letní turistické sezóny.

Rekordní počet žádostí o víza také souvisí s rekordním příjmem financí do státní pokladny. MZV odhaduje, že počet žádostí překročí letos metu 800 000 víz za celý rok, což by znamenalo bezprecedentní miliardový příjem do státní pokladny. Již za první polovinu tohoto roku vynesly Česku vízové poplatky více než půl miliardy korun. Pro srovnání, v roce 2018 činil příjem do státní pokladny za celý rok z vízových poplatků 771 375 000 Kč.

„Zahraniční služba má pro Česko mnoho hmatatelných přínosů. Kromě podpory vývozu, pomoci českým investorům v zahraničí, či podpory turismu, je to i přímý přínos do státního rozpočtu. Abychom mohli její fungování zajistit i na další léta, považuji za nebezpečné, pokud by mělo v budoucnu docházet k výrazným škrtům,“ řekl k rekordnímu výhledu ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Velvyslanectví ČR v zahraničí, které jsou za příjem a zpracování žádostí odpovědné, přitom pracují až na pár výjimek ve stejném počtu lidí, jako tomu bylo například v r. 2016, kdy celkový počet nepřesáhl ani půl milionu žádostí,“ dodal.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Dvojkolejnost EU

Není to, že se spojí pár států, aby se po ekonomické stránce dohodly na užší spolupráci důkazem toho, že je EU nejednotná a vlastně se tím rozpadá? A není to náhodou i v rozporu s nějakými stanovami EU? Že my v té skupině států nejsme je věc druhá, ale teď mi jde hlavně o princip, jak je to možné? U...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Peštová (ANO): Nastavení akciové společnosti bylo špatně

18:09 Peštová (ANO): Nastavení akciové společnosti bylo špatně

Projev na 24. schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. července 2026 k zákonu o obalech