Stínový ministr obrany Jan Hamáček uveřejnil na stránkách Parlamentních listů text s názvem „Hamáček (ČSSD): Co s obranou po volbách?“. Doba předvolební přináší všelijaké výroky a texty, které by po volbách jejich autoři možná raději vzali zpět, takže většinou nemá smysl reagovat. Bohužel to není tento případ. Musíme se ohradit, protože pan stínový ministr podpásově dělá hlupáky z mnoha lidí v uniformě i v civilu, pro které není zajišťování obrany této země jen povoláním, ale zároveň posláním.
Vzhledem k tomu, že jsme s Janem Hamáčkem v posledních letech strávili hodně času, byli jsme překvapeni slovy, ze kterých je poskládaný jeho text. Jakoby jej snad ani nepsal on. Jakoby jej nepsal politik, který se jako jeden z mála léta živě zajímá o obranu a má přístup ke všem strategickým a koncepčním dokumentům i lidem, kteří za jejich přípravu nesou odpovědnost. O to více nás překvapilo, kolik polopravd a nepřesností se v článku objevilo.
Fotogalerie: - Rusnokova vláda zasedala
Za prvé, „převládající neujasněnost politicko-strategického zadání pro armádu“. Slova vyhozená do větru. Co jimi pan stínový ministr myslel, již nikde nerozvádí. Po roce 2010 byly aktualizovány Bezpečnostní strategie ČR a vytvořena Obranná strategie ČR. V roce 2011 byla schválena Bílá kniha o obraně, která po dlouhých letech reviduje obranný systém. Ve všech těchto a dalších dokumentech je přesné zadání, tedy politicko-vojenské ambice. Poslední, zpřesňující a realistické, jsou v Obranné strategii ČR z roku 2012. Ostatně vojáci – kteří se na tvorbě všech těchto dokumentů zásadně podíleli – tomuto politickému zadání dobře rozumějí.
Za druhé, pan stínový ministr tvrdí, že politická reprezentace „nestanovila, jaké síly jsou nutné pro splnění spojeneckých závazků, pro obranu výsostného území státu“. Na základě politického zadání byla v roce 2012 schválena vládou struktura ozbrojených sil. Jedná se o materiál klasifikovaný, se kterým se Jan Hamáček mohl jako poslanec bez problémů seznámit. Jsou v něm uvedeny konkrétní síly nutné pro plnění spojeneckých závazků a pro obranu území státu. A jen na okraj, se scénáři, které se prý nedělají, se pracuje poměrně standardně.
Za třetí, analýzy mezinárodní situace jsou obsahem všech zásadních dokumentů, včetně těch výše uvedených. A právě tyto analýzy spolu se scénáři slouží ke stanovování potřeb pro obranu státu. Mimochodem, v úvahu se neberou pouze analýzy a scénáře, ale i zájmy ČR.
Za čtvrté, dokumenty mohou být napsány rychle, nebo pomalu. To ovšem nic nevypovídá o jejich kvalitě. Materiál připravovaný léta nemusí stát za nic a naopak. Proto je lepší se bavit o jejich konkrétním obsahu a chybách, ne o tom, jak dlouho vznikaly.
Za páté, před posledními volbami se strany předháněly v tom, kolik se ještě dá na armádě ušetřit. Nyní většina stran i politiků (včetně Jana Hamáčka) akceptovala, že se armádě již nedá brát a že je nutné rozpočet stabilizovat. Tento postoj je správný a vojáky oceňovaný a vychází právě z toho, že v posledních letech se resort obrany snaží ukazovat veřejnosti, na co peníze z rozpočtu jdou, že není žádným přebujelým molochem na hliněných nohou.
Za šesté, zavedení kariérního řádu, včetně férového platového ohodnocení vojáků, je dlouhodobým úkolem přesahujícím jedno volební období. Nicméně základy jsou připravené ve formě novely zákona o vojácích z povolání včetně doprovodných norem. Jakmile je schválí nová sněmovna, hned bude možné začít s realizací.
Za sedmé, na nového ministra nečeká chaos, kterému bude muset čelit. Naopak, v posledních letech byla provedena řada systémových a koncepčních opatření, na která se dá navazovat. Změny, pokud jsou evoluční a nikoliv revoluční, jsou prospěšné a procházejí jimi všechny ozbrojené síly. Stále se totiž musíme přizpůsobovat vnějšímu prostředí a vnitřním omezením. Znehybnění je metaforou smrti, a to by asi nikdo našim ozbrojeným silám nepřál.
Je nám líto, že se kandidát na post ministra obrany podepsal pod článek, který nedosahuje jeho úrovně. Nezbylo nám, než se ohradit, protože Jan Hamáček nespravedlivě atakuje mnoho lidí v uniformě i v civilu. Jedním z řady konkrétních příkladů může být formulace „kývalové v uniformě“. Je smutné, že si Jan Hamáček neuvědomuje, jak hanlivý je tento výraz vůči všem poctivým vojákům. Opravdu není šťastné začít tím, že urazím ty, se kterými budu možná muset v budoucnu úzce spolupracovat při realizaci svých představ.
Vlastimil Picek, ministr obrany ČR
generálporučík Petr Pavel, náčelník Generálního štábu AČR
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Ministerstvo obrany
_profil_top.jpg)
