V rámci šesti obdobných paralelních rozhodčích řízení je Česká republika stále žalována o dalších více než 3.5 miliardy korun s hrozbou dalších žalob přesahujících 20 mld Kč. „Podstata všech těchto sporů je však stejná a přestože jsou rozhodovány rozlišnými rozhodci, lze očekávat podobný výsledek,“ uvádí ředitelka odboru Mezinárodních právních služeb Ministerstva financí Marie Talašová.

Předmětné rozhodčí řízení bylo zahájeno německými investory v červnu 2013. Jádrem sporu byla opatření, která Česká republika zavedla ke konci roku 2010 a která zahrnovala zavedení tzv. solárního odvodu z elektřiny ze slunečního záření vyrobené v zařízeních uvedených do provozu v letech 2009 a 2010, zrušení osvobození příjmů z provozu zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů od daně z příjmů a prodloužení doby odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Arbitrážní tribunál dal za pravdu České republice a potvrdil, že garantovaná návratnost investic do solárních elektráren je stále zachována a žaloby jsou tudíž nedůvodné.

Žalobci v rámci řízení namítali, že výše uvedenými opatřeními Česká republika porušila Dohodu mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 2. října 1990 a domáhali se po České republice náhrady škody ve výši 500mil Kč.