Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Úvodem chci poděkovat Senátu za rychlost, se kterou se ujal této novely ve stavu nouze, ve kterém se nacházíme. A přestože tento návrh byl postoupen Poslaneckou sněmovnou včera večer, tak dnes na výborech i teď na plénu je projednáván. Samozřejmě v tuto chvíli nikdo z nás není schopen určit jak dlouho opatření s ohledem na epidemii COVID-19 budou trvat a kdy budou odvolána. Jedno je však jisté, a to je to, že termín konání přijímacích, maturitních a závěrečných zkouše, které jsou uvedeny přímo ve školském zákoně, vyplývají ze školského zákona, není možné dodržet. S ohledem na nejlepší zájem dětí tak bylo nutné přistoupit k legislativní úpravě, která nám umožní konat zmíněné zkoušky v náhradních termínech. Vězte, že jsme v předchozích dnech, respektive v těch dvou týdnech, strávili bezpočet hodin a dnů tím, abychom složitou situaci vyřešili a dali do nějakého vztahu, rozumného, proveditelného i s ohledem na zdravotní rizika, tak dali soustavu očekávání rodičů, práv dětí a reálných možností škol v době, kdy se znovuobnoví provoz našich škol, ať už základních, nebo v tomto případě, vzhledem k jednotným přijímačkám a maturitám, škol středních. Jelikož tím faktorem, který je velmi důležitý a jsme si plně vědomi toho, že i když to není v souladu se strategií 2030+, respektive bohužel to je v souladu s analytickou částí 2030+.
U jednotných přijímacích zkoušek je konstatováno, a já začnu trochu zeširoka, ve strategii 2030+, že samozřejmě způsob, jakým děti se přihlašují a především připravují na osmileté, šestileté gymnázia, ale i na čtyřletá gymnázia, není úplně určující ve vztahu k tomu, co se děje ve škole, že máme velkou replikaci sociálního statutu rodin do vzdělání jejich rodin právě proto, že u jednotlivých přijímacích zkoušet se dovzdělávají děti jinými formami. Strategie 2030+, o které jsme nedávno hovořili i na platformě pana profesora Drahoše, tak je jeden z cílů této strategie, abychom samozřejmě minimalizovali tady tuto závislost. Bohužel ve stavu nouze s tím nic neuděláme, ale já z toho vyvozuji, respektive s kolegy jsme z toho vyvodili jednu důležitou věc, a to je, že samozřejmě rodiče a děti jsou v očekávání toho, že jednotná přijímací zkouška, na kterou se dlouhodobě připravují, byť v podstatné míře i mimo systém, tak by měla proběhnout ve stejném obsahu, v tom očekávaném, a formě. Tedy u jednotné přijímací zkoušky nedochází ke změně obsahu a formy, je to čeština a matematika. A je to koncipováno v tom návrhu tak, že samozřejmě vnímáme, že tlak na ty děti, které se připravují na několik měsíců, ne-li celý rok, tak je velký. Proto také tou první zkouškou, která bude nejdříve 14 dní po znovuotevření našich škol, bude mít státní termín, tak je jednotná přijímací zkouška. Maturity až následují. To, co bylo potřeba také zvažovat a nebylo to lehké rozhodování, to věřte. Tak je debata o tom, zdali má být jeden termín, nebo dva termíny jednotné přijímací zkoušky. Pokud uvážíte, že i když se budeme nacházet ve stavu, kdy se děti vrátí do škol, ale podle všech studií, které jsou zveřejňovány a pravděpodobnostních průběhů, tak to nebude doma, kdy by COVID-19 nebyl obsažen ve společnosti, tak je na místě, abychom také zohlednili riziko zdravotnické. A je nutné si uvědomit, že u jednotné přijímací zkoušky jsou to vysoké desetitisíce dětí, které se v tu danou chvíli vydají na přijímačky na tu konkrétní střední školu. Takže je tam úprava samozřejmě termínu, není úprava obsahu a formy, abychom naplnili očekávání těch dětí a jejich rodičů. Jelikož se nám ovšem, a nikdo to nemohl předpokládat, posunuje v čase realizace, tak jsme zkrátili na maximum možné termíny. To znamená, u zápisových lístků nebo i u vyhodnocení CERMAT jsme dohodnuti, že to proběhne v nejrychlejším možném termínu. U zápisových lístků zkracujeme nebo navrhujeme zkrácení standardního termínu z 10 dnů na 5. A jedna z věcí, kterou je důležité vysvětlit hned na úvod, která se objevila, protože je tam ta nemožnost odvolání se, a ta vyvolala otázky, které jsou naprosto na místě.
To se tedy nikdo nebude moci odvolat? A ti, co jsou pod čarou a dostanou záporné rozhodnutí, tak někam propadnou a nedostanou se? Nikoliv. Ten institut, který je tam obsažen, je de facto autorem eduroam, to znamená ve chvíli, kdy se uvolní místa původně přijatých, protože nastoupí na jinou školu, tak ředitel školy vydá nové rozhodnutí. Tedy institut toho zvláštního rozhodnutí podle správního řádu tady nastupuje a dojde k tomu přesunu dětí a k vypořádání se bez toho, že by tam muselo být podáno to odvolání, ale bude to přímo tak, že ředitel školy buď na žádost rodiče, ale i bez ní, postupuje, tak jak ostatně standardně postupují naši ředitelé, to znamená ve chvíli, kdy se uvolní místa, tak jdou pod tu čáru a vydávají nová rozhodnutí. To znamená, tento institut není žádným způsobem napaden, byť tam ta přímá možnost toho standardního odvolání, tak jak byla v současném zákoně, z důvodu i zrychlení celého procesu zachována není. Co se týká školní části, která tam častokrát je obsažena, tak ta musí proběhnout do toho termínu státní části právě proto, aby se termín dále nenatahoval. To znamená i proto, aby žáci věděli, co je čeká. I proto, aby se škola stihla připravit a stihla v tom zákonném termínu oznámit, že se koná ta školní část, je tam ten 14denní odklad, protože další dotaz byl, proč to neuděláte ještě rychleji po znovuotevření škol.
U maturitní zkoušky jsme přistoupili k tomu, že termín státní části maturitní zkoušky bude nejdříve 21 dnů po znovuotevření škol pro naše studenty a žáky s tím, že po intenzivních konzultacích se řediteli škol z důvodu i zkrácení toho času, protože to patření nepřítomnosti žáků prezenčně na našich školách už je jasné v tuto chvíli, že bude v řádu týdnů, tak maturitní zkouška proběhne, ale bez písemné části z českého jazyka a cizího jazyka. Didaktický test bude zachován a na základě pozměňujících návrhů, byť jsme přicházeli z důvodů časové úspory s tím, ty didaktické testy budou vyhodnoceny přímo na školách, že poskytneme ředitelům škol klíč k jejich vyhodnocení, aby přímo na škole opravili didaktické testy a dostali se rychleji k výsledku, tak Poslanecká sněmovna včera dala návrh, se kterým jsem nakonec souhlasím s tím, že jsem řekl, že to bude dle informací od CERMAT 7 dnů, během kterých to dokážou, tedy v té zkrácené lhůtě vyhodnotit. A tedy i tady prošel pozměňující návrh, se kterým já jsem nakonec vyslovil souhlas, a to je, že i u maturit dojde k vyhodnocení standardní formou. To znamená bude to odesláno na CERMAT, ten vyhodnotí, vrátí výsledky zpět. Co se týká nouzové varianty, kterou jsme do zákona také načrtli, já pevně věřím, že k ní nedojde, ale dali jsme ji tam, tak je to nouzová varianta, že by ani 1. 6. letošního roku nebyly otevřeny naše školy našim žákům a studentům, a v té chvíli by maturitní vysvědčení bylo stanovováno na základě posledních 3 vysvědčení, a to z toho důvodu, abychom skutečně neblokovali a dále neznejisťovali studenty tím, že budou maturovat někdy v září. Vysvětlím i na základě některých dotazů z posledních dvou dnů. Samozřejmě pokud někdo by nebyl spokojen se známkou, kterou by dostal v tomto nouzovém stavu z těch předchozích vysvědčení, tak samozřejmě si v dalším náhradním termínu v září může dojít, pevně věřím, že už v mnohem standardnějších časech, na opravnou zkoušku a může obdržet třeba lepší známky nebo samé jedničky, pokud po nich touží a zvládne je. Každopádně v nouzovém režimu by takto bylo ke 30. 6. rozhodnuto, vypořádáno i bez účasti žáků na tom studiu. Co se týká možných otázek, proč jsme nepoužili podobný nouzový režim i u jednotných přijímacích zkoušek, což je také častý dotaz, kterému v posledních dnech jako ministerstvo čelíme, tak vězte, že jsme zvažovali i variantu nouzovou, kdy by při nemožnosti konání jednotlivých přijímacích zkoušek se třeba státní část nahradila průměrem z vysvědčení žáků, kteří chtějí na osmileté, šestileté nebo čtyřleté gymnázium nebo střední školu s maturitou. V té chvíli se ale dostáváme do situace, a je to konzultováno nejenom s Asociací ředitelů gymnázií nebo s jejich ředitelkou, paní Schejbalovou, nebo předsedkyní, ale i s dalšími řediteli. A nejenom v případě osmi a šestiletých gymnázií častokrát dochází k situaci, že když vezmete nebo byste vzali průměr, tak se dostanete k situaci, kdy máte třeba 2 až 2,5násobý převis těch, kteří mají stejné výsledky. Zároveň mají i doprovodná kritéria, jako je účast na chemických, matematických a dalších olympiádách, stejně jako účast třeba nebo sportovní vyžití nebo účast v mládežnických organizacích, úplně stejnou. A v té chvíli by vlastně nejspravedlivějším řešením byl los. Myslím si, že pokud balancujete, kromě toho zdravotního hlediska, o kterém jsem hovořil u toho druhého termínu, ale balancujete především to, že dlouhé měsíce se děti připravují a přidáte k tomu tuto záležitost, že by vlastně rozhodoval po té dlouhé přípravě los, tak je varianta tohoto nouzového řešení de facto v českých podmínkách neproveditelná. Respektive proveditelná je, ale přišlo nám, že by byla nejméně spravedlivá. Další specifika, která jsou spojena s tímto zákonem a možná co bude následovat nebo musí následovat, tak my intenzivně jednáme, jde to nad rámec tohoto zákona, ale intenzivně jednáme samozřejmě o krocích následných, protože značná část maturantů samozřejmě plánuje jít na vysoké školy. V případě přijímacích řízení na vysoké školy není ministerstvo tím, kdo určuje přijímací řízení, ale jsme si vědomi toho, že tentokrát jiný zákon, vysokoškolský, definuje podmínky přijímacích řízení, které stanovují tyto školy, a ty byly vyhlášeny 4 měsíce dopředu, tedy v době, kdy nikdo netušil, že tady budeme čelit nouzovému stavu. Proto v této chvíli intenzivně jednáme s rektory o tom, které všechny oblasti pro řízení nejenom přijímacího řízení, ale i státnic a vlastního fungování vysokých škol, bude nutné ještě změnit a upravit, to znamená, je velmi pravděpodobné, tedy spíše jisté, že se před vás dostavím ve velmi krátké době ještě s úpravou vysokoškolského zákona tak, aby celý systém, když teď ladíme jednotné přijímací zkoušky, maturity, takže celý tento systém pořešíme i v oblasti vysokých škol a tedy těch řízení následujících, jako jsou přijímací řízení na vysoké školy a státnice. Co se týká tohoto materiálu, tak samozřejmě je jasné, že to je nestandardní situace pro všechny školy, které tady máme. A my už v tuto chvíli připravujeme jasný manuál, pokud tento zákon bude schválen v tom znění, jaký byl pro ředitele škol, jakým způsobem postupovat v této nestandardní situaci, protože se samozřejmě mění to zaběhnuté schéma jak u jednotných přijímacích zkoušek, tak u maturit. To znamená, aby věděli jak v těch situacích postupovat, zároveň, tak jako od samého počátku, jsme k dispozici pro konzultace a dotazy, které z toho mohou vyplynout. Ty budeme zveřejňovat na stránkách, protože je jasné, že tato situace je nestandardní. Mohou z ní být v terénu obavy, ale pevně věřím, že nejenom přes psaný text, ale i přes různá schémata, kde bude jasně vysvětleno, že tady, když se otevře škola, tady se oslovují rodiče k těm přihláškám, tak se vším tímto počítáme, respektive už to máme v přípravě a v nejbližších dnech to zveřejníme, pokud tedy zákon, a pevně věřím, že ano, vyjde ve sbírce.
Zároveň další věcí, ale už je to poslední věc, kterou zmíním ve svém úvodním slově, tak je, jakým způsobem budou uzavírány ročníky, respektive jak klasifikovat, pokud vývoj bude předpokládaný nebo nastane nouzový scénář, tak i tady je v tuto chvíli připravován metodický materiál na ministerstvu pro ředitele škol, jak postupovat a jak vlastně v tomto nouzovém stavu případně zohlednit nestandardnost toho druhého pololetí. Děkuji za pozornost.
Ing. Robert Plaga, Ph.D.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
