Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,

otázce rozumím, otázku chápu. To, co bylo probíráno, respektive to, co tady pan poslanec Janda prezentoval, dokonce není ani věcný záměr zákona. To jsou - já bych to nazval - možná nějaké myšlenky zákona o sportu. A když se vrátím do té minulosti, tak skutečně, v roce 2016, za působení paní ministryně Valachové, byl pověřen odbor legislativy přípravou nového zákona o sportu, s tím, že věcné vstupy bych já očekával, že by do toho měla dávat sekce sportu a mělo by to být probíráno samozřejmě i se sekcí 2, tedy sekcí vzdělávání, protože je tam ta problematika školního sportu a jeho provazby do vzdělávání na českých školách.

Jak už jsem tady jednou zmínil datum 3. května 2017, ty práce - ale vy jste se pak ptal na to, jak za mého působení - byly přerušeny nebo nepokračovaly dále po té kauze roku 2017 a já, když jsem nastoupil 13. 12. 2017, tak vy víte, že ve velmi krátké době byl jmenován vládním zmocněncem Milan Hnilička, současný šéf, respektive předseda Národní sportovní agentury, a práce na přípravě zákona o podpoře sportu velmi záhy byly přesměrovány na přípravu novely zákona, která - to jistě víte, neb jste ji tady dvakrát prohlasovávali a byly o ní dvě, minimálně dvě velmi syté rozpravy zde na plénu a opakované rozpravy na výborech - byla poslaneckou novelou. To znamená, ptáte-li se mě, jestli ministerstvo za mého působení pracovalo na robustním zákoně o podpoře sportu, tedy zcela nové právní normě, tak právě proto, že jsme se vydali úplně jiným směrem, tak nepracovalo. Ta odpověď je velmi jednoduchá.