Vážené paní poslankyně, páni poslanci,

dovolte mi reagovat na to, co tady zaznělo v tom předchozím příspěvku. Protože to bylo v některých ohledech sice plamenné, ale falešné a nehorázné především. Takže pojďme si vysvětlit, jak jsou věci ve skutečnosti, byť musím říct, že mě v některých ohledech strašně ten projev bavil, hlavně co se týká eufemismů, které za chvilku řeknu, a které paní poslankyně Zajíčková použila.

Ale pojďme možná začít rovnou technicky po jednotlivých věcech. Je naprosto pokrytecké, co tady zaznělo ve vztahu k hodnotám, neb zrovna vy, paní poslankyně, a mohu vás oslovovati přímo, jste byla ten, kdo inicioval zákon, který z ukrajinských dětí, o kterých já jsem mluvil, udělal občany třetí kategorie, co se týká zápisů ve školách. Proto naprosto ta vaše slova neberu, protože to, co jste tady iniciovala vy v předchozí Sněmovně, je skutečný čin, který tváří v tvář těžké situaci v pražských a středočeských školách, ano, ale je tisíc jiných nástrojů, které jsou desegregační a které jsou správně, než že řeknete, že ukrajinské děti, kterých jste teď měla plná ústa, jak se jich zastáváte, poslala někam do třetí řady oproti všem dalším dětem.

Jak ta Sněmovna potom hlasovala, s tím já, který jsem tady neseděl, nesouzním. Získala jste pro to podporu. Ale ten, kdo s tím chodil a tímhle velkým kladivem se snažil spravit věc, která potřebovala hodinářskou práci, to jste byla vy. To je k těm hodnotám a skutečným činům. Takže začněte, prosím, u sebe. Tohle byla fakt velká věc, která opravdu měla dopad na ty ukrajinské děti. Ne, tady ty řeči u pultíku. Tak pojďme dál.