Hlavním cílem implementace je navrhnout taková opatření, která pomohou zlepšit energetickou náročnost budov a budou vycházet z podmínek České republiky. Na zavedení směrnice mají členské státy dva roky.

„Směrnice o energetické náročnosti budov nastavuje směr, jehož cílem je postupné snižování energetické náročnosti všech budov do roku 2050. Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky, a posléze stanovit opatření, jak jich dosáhneme. Proto jsme vytvořili tři expertní skupiny složené z odborníků napříč resorty a energetických specialistů, kteří stanoví správný postup pro implementaci této směrnice. Jejich počet se bude podle potřeby do budoucna zvyšovat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že hlavním nástrojem je motivace ke snižování energetické náročnosti budovu prostřednictvím podpůrných programů a kvalitního poradenství.

Právě na snižování energetické náročnosti budov alokuje Česká republika ve srovnání s ostatními státy Evropské unie vysoký objem prostředků. Tyto prostředky již dnes významným způsobem pomáhají spotřebu energie v budovách snižovat. Odhadem je v programech podpory do roku 2030 alokováno až 220 miliard korun. Po roce 2030 lze předpokládat, že bude podpora těchto aktivit pokračovat.