V průběhu diskuze také vyjádřil svůj názor, že Evropa a Spojené státy americké by měly čelit ruské energetické válce společně.

„Loni 24. února se stalo něco, o čem jsme byli přesvědčeni, že už se nikdy nestane. Ruská invaze na Ukrajinu vrátila válku do Evropy, způsobila obrovské utrpení milionům lidí a naplno rozpoutala energetickou válku Ruska proti Evropě,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela během kulatého stolu na Stanfordské univerzitě s tím, že Rusko se na energetickou válku připravovalo s předstihem, snižovalo dodávky do Evropy s cílem vystavit ji hrozbě nedostatku plynu a otevřít si prostor k manipulacím s jeho cenou.

Ruská taktika vedla k nárůstu ceny plynu na rekordní úroveň okolo 350 EUR/MWh. A protože je na cenu plynu navázána cena elektřiny, také ta se přiblížila až k částce 1000 EUR/MWh.

„Na jednu stranu jsme byli zemí, která byla na ruském plynu jednou z nejzávislejších, a čelila tak obrovským domácím výzvám. Na druhou stranu ale právě v době největší eskalace situace v oblasti energetiky předsedala celé Evropské unii,“ popsal vývoj ministr Síkela a dodal: „Evropa se za velkého přispění našeho předsednictví dokázala ruskému zneužívání energetiky jako zbraně ubránit. A s tím, jak roste jistota, že situaci zvládneme, se uklidňuje také situace na trzích a klesá cena plynu. A s ním i cena elektřiny.“

Cena plynu dodnes klesla pod 45 EUR/MWh a cena elektřiny k částce 135 EUR/MWh. K tomuto poklesu výrazně přispívá úspěch EU při nahrazování ruského plynu pomocí LNG a také plynem z Norska. Základem jsou energetické úspory a zodpovědný přístup ke spotřebě plynu. Například České republice se podařilo snížit spotřebu plynu o 20 procent.