Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vy jste uvedla, že jste mi položila stejné dotazy jako panu premiérovi Fialovi. Já se zase omlouvám vám dopředu, že se možná v některých těch tezích budu opakovat. V první řadě mi dovolte, abych vás ujistil, že my samozřejmě ceny tuhých paliv a vůbec situaci ohledně jejich dostatku či nedostatku sledujeme. Jsme v neustálém kontaktu s těžaři uhlí a i s představiteli průmyslu, abychom byli detailně informováni o jejich potřebách a vhodně na ně dokázali reagovat.

Pokud je o zásobování průmyslu, podle plánu těžeb tuhých paliv a dosavadních dodávek se předpokládá plnění smluvních závazků a zároveň tedy také uspokojení potřeb trhu. Nárůst cen tuhých paliv je ale velmi těžké předpokládat. Závisí to samozřejmě mimo jiné i na vývoji války na Ukrajině. V návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině uvalila Evropská unie na dovol ruského uhlí sankce. Ty by podle našich informací měly mít jen omezené dopady. Z Ruska jsme totiž v roce 2020 přivezli jenom 1,7 % naší spotřeby uhlí. Podle informací, které já mám k dispozici, ale může mít tento zákaz nebo by mohl mít tento zákaz na Českou republiku nepřímý dopad kvůli tomu, že Polsko pro své energetické potřeby dováželo ročně cca 10-12 milionů tun energetického černého uhlí z Ruska. A Česká republika dováží přibližně 15 % své spotřeby uhlí právě z Polska. A my se zaměřujeme nyní na to, abychom zajistili dodržování pravidel vnitřního trhu Evropské unie a i dodržování těch smluv, které byly nasmlouvány. A jak už vedl pan premiér, v České republice aktuálně poptávka po tuhých palivech v domácnostech roste. U hnědého tříděného uhlí je předpoklad, že poptávka bude nasycena. Jedná se o tuzemský zdroj ze Severočeských dolů a o dodávky od Sev.en Energy. U černého tříděného uhlí je situace horší. Já už jsem o těch dodávkách z Polska a jejich závislosti na dodávkách z Ruska mluvil a tam se to snažíme řešit dohodou s našimi partnery v Polsku.