Ministr Stanjura: 50 miliard euro pro Ukrajinu. 17 miliard jsou granty a 33 miliard půjčky

06.03.2024 15:02 | Zprávy

Projev na 22. schůzi Senátu ČR 6. března 2024 k informacím vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 1. února 2024.

Ministr Stanjura: 50 miliard euro pro Ukrajinu. 17 miliard jsou granty a 33 miliard půjčky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zbyněk Stanjura, ministr financí

Děkuji, pane předsedo. Vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych v zastoupení pana premiéra poskytl informace o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, která se konala dne 1. února 2024. Než vám přečtu nějaké podrobnosti, tak si vzpomenete, to byla mimořádná rada, která byla očekávána. Prognózovalo se dlouhé noční jednání. Nakonec bylo za 5 minut hotovo.

Oficiálně byl na programu pouze 1 bod, a to revize víceletého finančního plánu na programovací období 2020 až 2027. Ale pak se navíc ještě debatovaly otázky Ukrajiny, Blízkého východu a zemědělství. K tomu základnímu bodu, revize víceletého finančního rámce, se tu jednomyslnou shodu, jak jsem říkal, podařilo najít poměrně rychle. Ten oficiální, obsahově finální kompromisní návrh, návrh revize, takzvaný „negobox“, odpovídá dohodě 26 členských států už z prosince roku 2023. Česká republika byla součástí této dohody od začátku. Pak se přidal i ten poslední členský stát. Tou nalezenou shodou se podařilo naplnit hlavní priority, které měla česká vláda. Za prvé, že ten kompromisní návrh představuje omezenou revizi, zohledňující vnitrostátní rozpočtové limity, neboť se prostřednictvím přesunu v rámci stávajícího víceletého finančního rámce podařilo ušetřit 10,6 miliardy euro. Požadované přesuny finančních prostředků a změny priorit nijak neomezí dosavadní prioritní oblasti, kterými jsou kohezní politika, společná zemědělská politika či oblast integrace. Podařilo se zachovat úroveň potřebné podpory Ukrajině v navrhované výši 50 miliard euro. Z čehož 17 miliard jsou granty a 33 miliard jsou půjčky. Součástí návrhu je rovněž podpora ve výši 2 miliard euro určená pro členské státy, které hostí na svém území velký počet uprchlíků z Ukrajiny, což se samozřejmě týká České republiky. Další detaily – celkový objem finančních prostředků je ve výši 64,6 miliardy euro v rámci té revize. Z této části necelá polovina, 31,6 miliardy euro, patří do grantové části. Z toho 10,6 miliardy jsou přesuny. A 21 miliard jsou nové zdroje, které zaplatí členské státy jako svůj odvod do evropského rozpočtu. Pro Českou republiku to znamená zvýšení odvodů o 2,3 miliardy korun ročně. Zbylých 33 miliard do té celkové sumy 64,6 miliardy euro budou tvořit půjčky. Navýšeny byly prostředky na účinné řešení vnější dimenze migrace, a to prostřednictvím spolupráce s relevantními třetími zeměmi, a to v objemu 7,6 miliardy euro včetně podpory zemím západního Balkánu, která dosahuje 2 miliardy euro. Dále bylo schváleno, že investice do posilování obranných kapacit prostřednictvím evropského obranného fondu byly navýšeny na 1,5 miliardy euro. Tolik k tomu základnímu bodu, to znamená revize víceletého finančního rámce. Pak se debatovala pochopitelně i otázka Ukrajiny včetně videokonference s ukrajinským prezidentem Zelenskym. Evropská rada potvrdila pevné odhodlání nadále poskytovat Ukrajině významnou politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu. A to tak dlouho, jak bude potřeba. V rámci diskuze byl kladen důraz zejména na vojenskou podporu. Byla zdůrazněna potřeba urychlení dodávek munice a raketových střel. Nad rámec této zprávy – jistě jste zaznamenali zprávy o iniciativě české vlády a České republiky, která se vyvíjí velmi pozitivně. Dále v rámci tohoto jednání Evropské rady byla vyjádřena podpora evropskému mírovému nástroji IPF, kdy Evropská rada vyzvala radu k dosažení dohody na navýšení jeho objemu. Aktuálně se hovoří o 5 miliardách euro. A Evropská rada přivítala dosažení dohody rady ohledně využití výnosů z imobilizovaných státních aktivit Ruské federace na podporu Ukrajiny. Myslím, že hezčí přídavné jméno jsou zmrazená aktiva než imobilizována. Pak se samozřejmě debatovala, je to naprosto logické, nešlo se tomu vyhnout, otázka Blízkého východu, kde proběhla rozsáhlá debata bez konkrétního závěru z Evropské rady.

V otázce zemědělství byla krátká diskuse, kdy ČR otevření této debaty přivítala, s tím, že by se tomu Evropská rada měla věnovat i nadále. Evropská komise i na základě tohoto jednání již podnikla některé konkrétní kroky, např. stažení návrhu na omezení pesticidů nebo návrh na prodloužení výjimky z povinnosti držet určitou část půdy ladem. Co je ale klíčové, je to stejné jako v domácí politice, ČR podporuje racionalizaci environmentálních požadavků, zejména omezení byrokratické zátěže zemědělství.

Děkuji za slovo, pane předsedo.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

ČT

Dobrý den, také nemám pro zvýšení poplatků ČT pochopení. Absurdní mi také přijde to rozšíření plátců. Má otázka ale zní, zda vůbec potřebujeme veřejnoprávní média? K čemu, když informovat pravdivě a objektivně musí přeci všechna média, a pokud tak nedělají, tak se jim dá dát třeba pokuta nebo tak ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Peníze do Banderostánu na podporu masakru se vždy najdou , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusepedros491 , 06.03.2024 15:36:19
i kdyby Češi měli jít o žebrácké holi a žrát trávu.

|  11 |  0

Další články z rubriky

Svobodní: Dražší bude vše, nejen palivo

22:01 Svobodní: Dražší bude vše, nejen palivo

Komentář na veřejném facebookovém profilu strany k českému Green Dealu vlády Petra Fialy