Absolutní výše státního dluhu ke konci roku 2021 dosáhla v důsledku schodkového hospodaření státního rozpočtu úrovně 2 465,7 mld. Kč. V relativním vyjádření vůči HDP došlo k nárůstu z 36,0 % na 40,4 %, tedy o 4,4 procentního bodu.

Výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v roce 2021 hodnoty 42,2 mld. Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 2,1 mld. Kč (+5,2 %). Do vyšších výdajů se promítla nejen hodnota státního dluhu, která v posledních dvou letech významně vzrostla o 826 mld. Kč, ale také prudký růst základních úrokových sazeb České národní banky ovlivňující výši výnosů státních dluhopisů. „V roce 2020 nás obsluha státního dluhu vyšla na 40 miliard korun, letos to bude i v důsledku inflace a nezodpovědného zadlužování minulé Babišovy vlády o 10 miliard korun více. Musíme začít hospodařit s takovými rozpočty, které budeme schopni v budoucnu reálně splácet. Prvním rozpočtem této vlády s téměř o 100 miliard nižším schodkem jsme vyslali jasný signál, že začíná období zodpovědného protiinflačního hospodaření bez zvyšování daní,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Hrubá emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním a sekundárním trhu činila v roce 2021 úrovně 572,7 mld. Kč při průměrném výnosu 1,61 % ročně a při průměrné době do splatnosti 8,8 roku. To je o 1,6 roku více než v roce 2020. Vyšší průměrná doba splatnosti státních dluhopisů přispěla i k nárůstu průměrné doby splatnosti celkového státního dluhu, a to z úrovně 6,2 roku na konci roku 2020 na 6,4 roku na konci roku 2021. Nyní se nachází na nejvyšší úrovni od roku 2009. „Zvyšování doby splatnosti státního dluhu je v tomto kontextu dobrá zpráva, protože ukazuje na pokračující důvěru investorů, jejichž poptávka po českých státních dluhopisech pravidelně výrazně převyšuje nabízené množství,“ dodává Zbyněk Stanjura.