„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií,“ vyjmenovává ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává:

„S inflací nám samozřejmě vznikají i nové příjmy, především zavedením dočasné daně z neočekávaných zisků, kterou dle návrhu Evropské komise budeme financovat vládní pomoc s cenami energií. Protože ale růst mimořádných výdajů akceleruje v důsledku války rychleji než růst příjmů, schválili jsme rozpočet se schodkem na míli vzdáleným od představy, se kterou jsem na ministerstvo financí přicházel. Jednoznačně jsme ale deklarovali, že v současné energetické krizi dostane záchrana občanů, veřejného sektoru i firem přednost před fiskální disciplínou, ke které se hned po odeznění dozvuků války musíme bezpodmínečně vrátit.“

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 mld. Kč odhadovaných na zastropování cen silové elektřiny na 6 Kč/kWh včetně DPH a cen plynu na 3 Kč/kWh včetně DPH pro maloodběratele. Na příjmové straně tuto položku kompenzuje mimořádný příjem 100 mld. Kč, který se skládá z windfall tax, tedy z mimořádného zdanění neočekávaných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a z odvodu 100 % příjmů z prodeje elektřiny nad 180 EUR/MWh coby výsledku zastropování cen energií dle návrhu Evropské komise. Obě tyto položky se vzájemně ovlivňují, a jsou tak pro účely rozpočtu uvedeny společně jako inkaso windfall tax.

Všechny tyto mimořádné výdaje a příjmy jsou přitom velmi hrubými odhady zatíženými významnou měrou nejistoty, jak spolehlivě predikovat turbulentní vývoj spotových cen energií, který se zejména prostřednictvím Evropskou komisí navrženého 100% odvodu nadlimitních příjmů výrobců energií z neplynových zdrojů propisuje nejen do výdajové, ale i příjmové strany státního rozpočtu. Případný růst či pokles cen na trhu proto bude ovlivňovat obě strany rozpočtu stejným směrem.