Není to tak dávno, co Jiří Pšenička psal, že chybějící koncepce státu, jakým způsobem, na jakých silnicích, a od koho se v dalším desetiletí bude mýto vybírat, je jasným dokladem "pokračujícího rozkladu státní správy". Dnes jsme ve zcela jiné situaci. Stát naprosto přesně ví, kdo, kde a jak bude v dalších deseti letech vybírat mýto, ale ani to není pro Pšeničku důkazem zastavení rozkladu státní správy. Ať se děje, co se děje, to by v tom byl čert, aby nebylo všechno špatně. Tak to chodí ve světě podle Pšeničky.

V komentáři, který publikoval v HN z 9. ledna: "Dan Ťok: Blízký hradu a velkému byznysu", naznačuje, že za mým setrváním ve funkci není úspěšné dokončení tendru na mýto a už vůbec ne 132 kilometrů nově zahájených dálnic na zelené louce, přes všechny těžkosti probíhající modernizace neboli výstavba nové dálnice D1 za provozu, nebo konsolidace Českých drah a ČD Cargo zvláště. Nic z toho by se totiž prý nestalo, kdyby za mnou nestály síly z Hradu a velkého byznysu.

Jde o klasický postup konspiračních teoretiků: Realita je pro hlupáky, za každým oficiálním popisem událostí, se skrývá ještě jiný, skutečný a pravdivý. Pro Pšeničku a jemu podobné mám špatnou zprávu: neviditelné síly mi nepomáhají, své cíle v resortu dopravy skrytě neprosazuje Penta a dokonce ani Petr Kellner. Jeho konsorcium vyhrálo v mýtném tendru, protože nabídlo cenu o více než polovinu nižší, než za kolik ho vybíral předchozí dodavatel. Jestli je taková soutěž "zpackaná", pak pouze pro fanoušky firmy Kapsch.