„Pokud jde o africký mor prasat, na jedné straně se nám ho podařilo v České republice úplně vymítit, ale na straně druhé, v okolních státech se nákazu tlumit nedaří, a proto je velmi pravděpodobné, že se nemoc objeví opět u nás. Je to možná jen otázka času,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
K výraznému postupu AMP došlo v Polsku v listopadu loňského roku. Nové ohnisko nákazy je tak od hranic s Českou republikou necelých 70 km. Dále je situace alarmující zejména v Rumunsku a Bulharsku, kde je AMP rozšířen téměř po celém území, nákaza se vyskytuje i na Slovensku.
Na základě zkušeností se zdoláváním nákazy ve Zlínském kraji byl v loňském roce novelizován zákon o veterinární péči. Novela, která vstoupí v účinnost 15. ledna, mimo jiné doplňuje opatření, která může Státní veterinární správa (SVS) v případě výskytu nákazy nařídit. Nově bude možné snadněji uložit například zajištění odběru vzorků či vybudování zábran k zabránění volnému pohybu zvěře, omezit či zakázat zemědělcům sklízet, nebo jim nařídit změnu agrotechnických postupů, pokud to bude nezbytné pro likvidaci nákazy. V souvislosti s tím novela upravuje také pravidla pro poskytování náhrad vzniklých aplikací těchto opatření zemědělcům, myslivcům i krajským úřadům, které se na plnění mimořádných veterinárních opatření budou podílet.
„Už minulý týden jsme spolu se Státní veterinární správou upozornili rovněž na vysoké riziko zavlečení ptačí chřipky do našich chovů drůbeže. Proto je nutné provádět důsledné kontroly a dodržovat zásady biologické bezpečnosti a prevenci ve všech chovech. Státní veterinární správa už informovala všechny Krajské veterinární správy, chovatelské organizace, zemědělské svazy, veterináře i hygieniky,“ uvedl ministr Toman.
„V souvislosti se zvýšeným rizikem zavlečení ptačí chřipky do České republiky Státní veterinární správa aktuálně připravila mimořádnou kontrolní akci, která se zaměří na chovy, do kterých je přesouvána živá drůbež z Polska,“ řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
S ohledem na vysoké riziko výskytu ptačí chřipky je nutné zajistit a kontrolovat, aby byl průběžně sledován zdravotní stav drůbeže a zásady biologické bezpečnosti a prevence. Ta spočívá zejména v ochraně drůbeže před kontaktem s volně žijícími ptáky. Voda a krmivo nesmí být kontaminováno trusem volně žijících ptáku a mělo by být podáváno drůbeži mimo jejich dosah. Dále by do hal neměly vstupovat nepovolané osoby.
Historicky první výskyt AMP v ČR byl potvrzen v populaci prasat divokých v červnu roku 2017 a poslední pozitivní nález je z února roku 2018. Od dubna 2019 je ČR opět „zemí bez AMP“. Poslední vlna výskytu ptačí chřipky se v ČR objevila začátkem roku 2017. Na území ČR bylo tehdy postupně vyhlášeno 39 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
