To byl opravdu mimořádně hloupý rozhovor, který tady byl citován. Já bych řekl nejdřív to, že pokud by někdo někoho na Ukrajině upálil, tak by spáchal podle našeho právního řádu trestný čin. Pokud by se to stalo v době míru, například během občanských nepokojů, tak by to byla vražda. Kdyby se to stalo v podmínkách ozbrojeného konfliktu, tak by to byl válečný zločin, aby bylo jasné, jak to klasifikovat.

Já tohle dokážu hodnotit teď z hlediska ministerstva tak, že tenhle výrok popíral všechno, jak naši koncepci zahraniční politiky, tak naše mezinárodní vztahy, které máme, ale dokonce i naše vnitřní předpisy a dá se říct celý ten řád, kterému podle mne by mělo podléhat chování každého, kdo vystupuje a je vlastně zaměstnancem ministerstva na jakékoliv pozici.

Já se přiznám, že tenhle rozhovor mě skutečně také zvedl a já jsem, jakmile jsem si ověřil, co tam bylo řečeno, tak jsem poslal panu Bartuškovi, co si o tom myslím. To tady nechci opakovat, ale v principu nejde teď o to právní posouzení, ale to, co mi myslím přísluší, je hodnocení politické a morální. A já jsem pokládal toto morálně za něco naprosto nepřípustného a naprosto pro mne neuvěřitelně cynického. Zhruba v tomto smyslu jsem panu Bartuškovi sdělil písemně, co si o tom, co řekl, myslím morálně.