Já jenom ještě jednou připomínám, že celá ta kauza je Ministerstvu zahraničí známa skutečně od roku 2011, tzn. to spravedlivé rozhořčení, kterého jsme byli svědky, tady mohlo zaznít podstatně dříve. Pokud skutečně jste tak přesvědčen, že diplomacie v tomhle má tak zásadní možnosti, které zanedbala, tak by bylo dobré si uvědomit, že už to tedy trvá pěknou dobu, kdy je zanedbává, a to rozhořčení skutečně mohlo možná s tím pohnout, kdyby bylo možná před těmi 2,5 až 3 lety.
Možná se mohlo něco pohnout, protože to měl možnost zjistit tuším už váš ministr, že má takové příležitosti, o kterých já bohužel nevím.
Tady zaznívají poměrně plamenné výroky toho typu, že rozhodnutí soudu je v neprospěch našich občanů a podobně. Já vám mohu pouze závidět ty informace, které máte, že dokážete takto posoudit rozhodnutí norského soudu. Zřejmě máte o norské justici apriori velmi špatné představy, pravděpodobně ve srovnání s českou byste byli schopni prokázat, že v těchto případech má nějakou daleko horší kulturu a nedá se jí věřit. A nebo to máte na mysli tak, že pokud se jedná o někoho, kdo je spojen s nějakým českým občanem, tak rozhodnutí musí být v jeho prospěch, ať je to člověk jakýkoliv, jak to kdysi psal Jean-Paul Sartre ve svých přednáškách: "Je to moje matka. Ať je opilá, špinavá, lhářka, mně je to úplně jedno, protože to je moje matka." Tak stejně tak, protože tam máme někoho, kdo je české krve, tak soudy musí rozhodovat v jeho prospěch, ať udělal cokoliv. Takhle to také myslíte?
Pravděpodobně tak jednoduše samozřejmě s norskou stranou jednat nelze. Protože kdybyste se setkal s těmi Nory, se kterými byste jednal, tak by zřejmě neuvěřili tomu, že jejich soudy tak strašně selhaly. A upozorňuji právě proto, že to jsou dva právní systémy dvou států, tak není tak lehké z naší strany jim prokazovat, že jejich soudy nefungují, že rozhodly špatně, že tady prostě někoho poškodily, že třeba poškodily českého občana. Díky tomu, že to není jednoduché, nebo protože to není jednoduché, proto máme ten zvláštní úřad, který řeší pravidelně tyto složité případy, kdy na sebe narážejí zájmy dvou rodičů z dvou států, a právě proto je to komplikované, což věřím, že ani paní poslankyně Chalánková nepopírá, aspoň tuhle jedinou věc, že tohle je komplikovaný případ. Představa, že do toho vrazí ministr, který prostě někomu řádně vynadá na norské straně nebo použije nějaké podobné metody, je prostě směšná. To neodpovídá základní politické kultuře.
A právě proto, že nemám možnost dostat se k informacím, neříkám, že nemám vůbec žádné, protože nějakým způsobem se člověk k tomu popisu třeba dostane, ale já je tady ani nemůžu říct, protože bych se dotkl těch osob, kterých se to týká. A na to nemám také žádné právo. Já tady teď nemohu říkat argumenty, proč si myslím, že to není tak černobílé, protože by to nebylo hájitelné. Já tady mám dokonce i omezené možnosti vás informovat o tom, jak to v kauze vypadá, protože bych se mohl dotknout vlastně práva na ochranu osob, a proto vám nemohu říkat pravdivé důvody svých pochyb, ale vlastně mi to celé na nic není, protože já do toho skutečně nemůžu vstoupit, do této kauzy. Takže když tady mluvím zastřeně, tak to nedělám proto, že bych nechtěl informovat, ale že skutečně tohle je složitá právní věc a mně není dovoleno, nejsem soudce, nejsem součástí toho, abych vám tady mohl pravdivě říkat, proč si myslím, že situace je skutečně tak složitá a že role těch osob není tak jednoduchá. A nedovolím si tady soudit, že jsem schopen mít přesnější názor a říci přesně, v čem byli ti, o které máme zájem, poškozeni a v čem se jim má pomoci.
Takže je poměrně jednoduché tady říci, že tady máme matku, která je samozřejmě si také v těžké situaci, to si já umím představit, nicméně pomoci jí je opravdu těžké. Cesta k tomu je velmi těžká. Úřad sám o sobě neznamená, že jste člověk, který může do takovýchto složitých lidských věcí vstupovat. Já se vůbec nebráním tomu zabývat se kauzou a hledat způsoby řekněme právní pomoci, co můžeme poskytnout, co můžeme pomoci, protože máme pochopení, protože je to těžká situace. Ale není pro nás dost dobře možné z jedné české instituce do druhé norské doručovat doporučení, co oni mají dělat. Tak jednoduše to řešit nelze. Takže se můžeme bavit o nástrojích, které jsou ale vlastně nepřímé a kde můžeme pomoci dotyčnému se domáhat práva, a to je podle mě pouze to jediné, co můžeme udělat, aspoň tedy když mluvím o Ministerstvu zahraničí. Takhle tomu rozumím, své roli a snažím se jí dostát. Ale rozhodně si nemyslím z toho, co tady zaznělo, že bych si odnesl, že jsem opravdu něco zanedbal, protože to mi připadá, že je velmi nepřesné vidění této kauzy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
