Byl jsem tady upozorňovaný přáteli, že máme celou řadu docela podstatných bodů a vlastně by stálo za to ten bod spíš zařadit, abychom mohli o něm mluvit asi dost důkladně. Ale já se budu snažit nemluvit přednášku a řeknu to nějak rychle. V čem je ta podobnost? Já mám dojem, že je úplně jednoduchá a že ji dokonce vnímá drtivá většina lidí v této zemi. Ta podobnost je v tom - a já jsem to jednou zažil v roce 1968 a stejně tak k tomu došlo i v roce 1939 v Československu - kdy se vám prostě stane, že území, na kterém žijete, je okupováno silou. Prostě někdo, kdo je cizí, vstoupí na území, na kterém žijete a okupuje ho silou.

Je to jednoduché jak facka. Ten zážitek si můžete velmi snadno představit. A je to prostě to, proti čemu se Česká republika musí podle mě ozvat, jestli má nějakou čest v těle. Nemůže prostě souhlasit s tím, kdy nějaké území cizího státu je okupováno vojáky a silou. A tohle není legrace. Já jsem mluvil s Palestinci, kteří mi popisovali, jak v těch částech toho území, kde působí izraelská armáda, nebo tam může kdykoliv vstoupit, jak jsou v noci buzeni - popisovali mi, co z toho mají děti za zážitky. To je prostě skutečně vojenská síla, to není legrace.

Takže já vím, jak se to děje, vím, jak to probíhá. A tenhle zážitek je asi velice podobný pro ty, kdo tam žijí. Takže to není žádná abstraktní spekulace, to je konkrétní zážitek, který je velice analogický a velice podobný bez ohledu na ty rozdílné historické paralely, tak pocit těch lidí je strašně blízký tomu, co jsme zažívali my. Takže chápete, tohle není na teoretickou debatu. To je to, že mluvíte s těmi lidmi a oni se bojí podobného zacházení a podobných kroků. A princip, kterému podle mě rozumí všichni, je, že vám na vaše území někdo přijede, jsou to vojáci, oni tam nepatří a oni to obsazují. Takže to je jednoduchá odpověď na vaši otázku.