Ministři jednali o aktuální situaci v Turecku, hodnotili stav Východního partnerství a přijali prováděcí plán v oblasti společné bezpečnosti a obrany. Před jednáním Rady FAC proběhla neformální schůzka šéfů diplomacií EU věnovaná americkým volbám.

Ministři zahraničních věcí členských zemí EU se na svém pravidelném zasedání v Bruselu věnovali poslednímu vývoji v Turecku včetně represí vůči parlamentní opozici. Evropská osmadvacítka vyjádřila své znepokojení z nedodržování lidských práv, politických svobod včetně svobody slova i ze zásahů proti opozičním médiím. Mezi ministry panovala shoda na nutnosti udržení strategického dialogu s Tureckem, které má zásadní význam pro řešení konfliktů v Iráku a Sýrii nebo v otázce migrace. „Potřebujeme dialog s Tureckem, přístupové rozhovory nám dávají možnost ovlivňovat dění, o tuto možnost bychom se neměli připravit,“ přiblížil ministr Zaorálek. „Samozřejmě Evropa má své limity a červené linie například znovuzavedení trestu smrti by bylo takovou červenou linií,“ doplnil šéf české diplomacie. Ministři také hodnotili migrační dohodu uzavřenou s Tureckem, kde EU plní své závazky. „Případná vízová liberalizace je závislá na splnění všech podmínek ze strany Turecka,“ připomněl ministr Zaorálek.

V rozšířeném formátu společně s ministry obrany Rada FAC diskutovala otázku bezpečnosti a obrany. Ministři přivítali formou závěrů Rady definování nové úrovně ambicí a konkrétní návrhy v oblasti společné bezpečnosti a obrany. EU by měla pokrývat celé spektrum angažmá v krizových regionech od prevence konfliktu přes stabilizaci krizí zasaženého regionu až po jeho případnou rekonstrukci. Dále by měla být schopná pomoci partnerům při budování jejich bezpečnostních kapacit. Nově by se Unie měla více zaměřit na ochranu Evropy a jejich občanů větším propojením vnitřní a vnější bezpečnosti. „Evropa by měla mít schopnost reagovat na vývoj ve svém bezprostředním okolí,“ uvedl ministr Zaorálek. „Máme přeci odpovědnost za vlastní obranu,“ doplnil ministr.