Přesto jedinou cestou, jak infekci porazit, je zodpovědnost a solidarita. V téhle vlně všemožných „nesmíš” a „musíš“ nelze jen práskat bičem. Lidi je nutné k rozumnému chování motivovat.

V současné době každá infikovaná osoba sděluje hygienikům v průměru ani ne jeden kontakt, v průzkumech přitom dotázaní deklarují zhruba pět kontaktů. Zejména z obavy o výpadek příjmů převládá malá ochota nechat se testovat, vstupovat do karantény a sdělovat kontakty. Ti zodpovědní jsou pak za svoji opatrnost a ohleduplnost trestáni. Jak jinak nazvat pouhou šedesátiprocentní nemocenskou? Máme se snad smířit s tím, že zaměstnanci budou kvůli zachování důstojného příjmu riskovat zdraví svoje, svých kolegů a příbuzných?

Proto navrhuji zavedení bonusu, který by po dobu deseti dní kompenzoval výpadky příjmů lidem v nařízené karanténě i lidem s covidem. „Izolačka“, jak mu říkám, je mnohonásobně levnější než nekonečné uzávěry ekonomiky. Na MPSV jsme připravili tři její varianty. V zásadě jde o příspěvek až pět set korun na den po dobu deseti dnů pro zaměstnance a dohodáře, kteří nemají home office, nebo o devadesátiprocentní nemocenskou. Tři varianty znamenají, že se chceme dohodnout, že hledáme cestu.