Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám představila hlavní parametry náhradního výživného.

Na náhradní výživné, je to koncept, který více méně je ve veřejném prostoru diskutován 15 let, tak na náhradní výživné bude nárok, pokud poběží exekuce. To znamená, že výživné nebude ze strany povinného rodiče placeno delší dobu a ten druhý rodič se pokusí své právo na výživné řádné vymáhat. Pokud ale tedy ani exekutor nezmůže své, přijde na řadu náhradní výživné. Stát tady pomáhá tam, kde selhává vymahatelnost práva.

Žádost o náhradní výživné se bude podávat na úřadu práce. Tam mohou rodiči, kterému není placeno výživné na dítě, úředníci pomoci vyplnit jako žádost o náhradní výživné, tak ale i návrh na exekuci, pokud si s tím ten daný rodič nebude vědět rady.

Tvorba vzorových formulářů je součástí vládního usnesení. Žádost bude nejpozději do měsíce vyhodnocena a začne výplata náhradního výživného. To bude vypláceno každý měsíc, soudem stanovené výši. Nebo v případě, že výživné je placeno jen částečně, dorovnáme stanovenou výši - to je velmi důležitý parametr. V každém případě se bude však jednak o maximální částku 3 tis. korun měsíčně.

Tuto hranici, 3 tis. měsíčně, jsme stanovili proto, že 75 % vyživovacích povinností je do této částky, zároveň ale nejčastější částka výživného se pohybuje na úrovni 2 tis. korun. To vyplývá z nedávné analýzy Ministerstva spravedlnosti. Dle předloženého návrhu výplata výživného končí po dvou letech, konkrétně tedy po 24 výplatách s tím, že v průběhu se každé čtyři měsíce dokládá neplacení výživného a případná vlastně nesrovnalost bude vyúčtována. Po skončení výplaty náhradního výživného, vymáhá stát skrze úřad práce poskytnuté částky po dlužníkovi. To je velmi důležitý parametr celého návrhu.