Můžeme mít na sjezd sudetských Němců různé názory. Někdo to považuje za gesto smíření, jiný za políček historické paměti českého národa. To je legitimní. Co ale legitimní není, je tvářit se, že prezident republiky je nějaký neutrální státník stojící nad spory.

Ne. Je to politický hráč. A tím definitivně shodil masku „nadstranického prezidenta“, kterou se mu jeho mediální servis tak dlouho snažil lepit na čelo. Petr Pavel dnes už ani nepředstírá, že chce společnost spojovat. Naopak. Vstupuje do kulturních a historických konfliktů způsobem, který polovinu národa vědomě provokuje. A pak se ještě tváří, že on je ten rozvážný a smiřující prezident.

Ne. Tohle není smiřování. Tohle je okázalé plivnutí do citlivé historické rány, která se v českých rodinách dědí po generacích. Reálným politickým lídrem současné opozice je sám Petr Pavel. Prezident, který se aktivně zapojuje do ideologických střetů, prezident, který přestal být symbolem státu a stal se symbolem jedné politické bubliny.