Jeho smyslem je po přechodnou dobu finančně podpořit nezaopatřené děti v situaci, kdy má rodič z rozhodnutí soudu (rozsudek soudu o povinnosti hradit výživné, případně soudem schválená dohoda o výživném) platit výživné, ale svou vyživovací povinnost vůči dítěti (dětem) neplní. Tedy výživné neposílá vůbec, jen občas anebo ho platí v nižší částce.

„Jsem si jistá, že náhradní výživné pomůže zejména samoživitelkám a samoživitelům, kteří se nemohou domoci svého práva. Předpokládáme pomoc až pro 24 tisíc dětí, které prostě nemohou doplácet na to, že se na ně druhý rodič vykašlal. Je to výborná zpráva, že po více než patnácti letech diskusí jsme náhradní výživné vybojovali a můžeme pomáhat tam, kde je to opravdu potřeba,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s tím, že náhradní výživné je běžné už ve většině vyspělých zemí.

Podmínkou pro vznik nároku na náhradní výživné je, že rodič, nebo jiná osoba, která o nezaopatřené dítě pečuje (např. opatrovník, pěstoun) a jemuž má být výživné hrazeno, případně samo nezaopatřené dítě, je-li zletilé, situaci aktivně řeší. To znamená, že využili všech zákonných možností a pro vymožení dlužného výživného podali návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Dítě musí mít zároveň na území České republiky trvalý pobyt a reálné bydliště.