Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

v krizi nejsme zranitelní všichni stejně. Jsou lidé, na které vše dopadá mnohem tvrději. Pomoc potřebovaly rodiny s dětmi a samoživitelky, živnostníci, kteří museli přerušit, nebo dokonce ukončit svou činnost, zaměstnanci firem a podniků, které jsme zavřeli z epidemiologických důvodů nebo které kvůli opatřením musely omezit svou činnost. Všem těm jsme pomohli. Jistě tedy pochopíte, že v téhle velmi těžké době nemůžeme vynechat jednu z nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, a to jsou důchodci. Někteří se i přesto diví, proč chceme přidávat právě důchodcům. A proto bych to ráda vysvětlila. 400 tisíc seniorů, i přestože celý život pracovali a odváděli, jsme má důchod nižší než 12 letec korun. To znamená, že musí vyžít s částkou menší, než je 400 korun na den. Přitom hranice příjmové chudoby je v tuto chvíli u domácností jednotlivců 12 818 Kč. A více než 400 tisíc seniorů, a zejména seniorek, nemá ani 12 tisíc. Téměř milion seniorů a seniorek má i přes rekordní navyšování z minulých let důchod pod 14 tisíc. Zároveň průměrný důchod, ten aktuální, vychází na 14 448 Kč. A ruku na srdce, s touto částkou se těžko žije.

Každý rok jsme za našich vlád přidávali seniorům nad rámec zákonné valorizace. Asi nemusím zmiňovat, že v roce 2014 byl průměrný důchod 11 000 korun a že se v minulých letech změnil také ten valorizační vzoreček, aby skutečně alespoň trochu více růst důchodů kopíroval růst mezd a platů. Tento rok byl v každém ohledu pro zranitelné seniory mimořádně tvrdý. Inflaci jsme měli nejvyšší od roku 2012, přicházela omezení, dodatečné náklady na alespoň základní ochranu zdraví. Proto jsme pro tento rok zvolili mimořádnou cestu, a to je jednorázový příspěvek. Vím, že tato cesta budí veliké vášně. Je to ale kompenzace inflace, je to kompenzace vícenákladu na ochranu zdraví a je to kompenzace za ta omezení, která v minulých měsících musela přijít.